Zvětšení jater je odborně označované jako hepatomegalie. Tento stav doprovází řadu chorob a přitom může být relativně nenápadný. Pacient sám nemusí pociťovat žádné obtíže a zvětšená játra mohou být náhodně nalezena při běžném lékařském vyšetření. Jindy přivedou pacienta k lékaři jiné příznaky chorobného stavu, který mj. vyvolá i zvětšení jater.
Játra se nacházejí v pravém podžebří a vyšetřujeme je poklepem a pohmatem břicha. Za normálních okolností je nenahmatáme, zvětšená játra můžeme vyhmatat (či vyšetřit poklepem) v určité vzdálenosti pod pravým žeberním obloukem.
Příčiny: Příčin je pochopitelně obrovské množství, já zmiňuji jen ty nejčastější, se kterými má člověk reálnou šanci se setkat. Dodejme, že často (ale ne vždy) se jedná o různé jaterní záněty.
1. Infekce – Infekční procesy napadající játra jsou obvykle v akutní fázi spojené s jejich zvětšením. Patří sem zejména virová onemocnění jako jsou infekční hepatitidy a poměrně rozšířená infekční mononukleóza. Vzácněji mohou být játra napadena i dalšími viry. I bakteriální infekce mohou vést ke zvětšení jater, zejména vytvoří-li se v jaterní tkáni bakteriální abscesy. Zvětšení jater při napadení plísněmi či parazity (např. echinokok tvořící cysty) je v našich zeměpisných šířkách velice vzácné, ale vyloučit nelze.
2. Nádorové procesy – V játrech se může vytvořit rakovina jater vycházející přímo z jaterních buněk, to však není až tak časté. Mnohem častější je výskyt jaterních metastáz ostatních nádorů lidského těla. Játry protéká velké množství krve a je velké riziko uchycení nádorových buněk v jaterní tkáni. Do jater s oblibou metastazují zejména nádory trávicího traktu a gynekologické nádory. Pohmatově můžeme velké metastázy někdy na zvětšených játrech vyhmatat jako tuhé uzly. Játra jsou poměrně typicky zvětšená i u nádorových chorob vycházejících z krve, jako jsou lymfomy a leukémie.
3. Steatóza jaterní – Ztukovatění jater může a nemusí být spojeno s jejich zvětšením. Vyvolávajících příčin je více, jako příklad si můžeme uvést obezitu a pravidelné požívání alkoholu. Ostatně u lidí pravidelně pijících větší množství alkoholu můžeme najít zvětšená játra i bez steatózy.
4. Cirhóza jaterní – Má celou řadu vyvolávajících faktorů (více viz příslušný text). Zejména při tzv. velkouzlové cirhóze můžeme vyhmatat zvětšená játra s nerovným okrajem. Je však nutno podotknout, že dlouhodobá cirhóza vede k postupnému zmenšování jater, a tak u pokročilých cirhotiků nalézáme naopak játra malá.
5. Alkoholová hepatitida - Zánět jaterní tkáně vyvolané alkoholem je jednou z forem alkoholického poškození jaterní tkáně. Může mít různou závažnost, její těžké typy mohou probíhat pod obrazem akutního jaterního selhání.
6. Překrvení jater - Naplnění jater krví může být spojeno se zvětšením jejich objemu. Typicky je tomu tak u pravostranného srdečního selhávání, kdy se krev hromadí v dolní duté žíle a v játrech.
Projevy: Samotné zvětšení jater může být relativně bezpříznakové, jindy se projevuje pocitem tlaku až bolestmi břicha (v pravém podžebří) a nechutenstvím. Je-li přítomno výraznější narušení jaterních funkcí, mohou se objevit příznaky, jako je žloutenka, jaterní encefalopatie, krvácivost apod. Nádorová onemocnění postihující játra se mohou projevovat obecnými varovnými příznaky, jako je noční pocení, opakující se epizody zvýšené teploty, náhlý úbytek na váze a tak dále.
Diagnostika: Zvětšení jater primárně zjistíme fyzikálním vyšetřením – pohmat, poklep. Při pohmatu má význam přibližný odhad velikosti jater (kolik cm přesahují pod spodní žeberní oblouk) a zhodnocení jejich okraje – tuhý, měkký, nerovný, citlivý na pohmat apod. Fyzikální vyšetření nyní pochopitelně ustupuje do pozadí díky široké dostupnosti zobrazovacích metod. Velmi dobrou metodou je ultrazvuk břicha, kdy můžeme velikost jater přesně změřit, kromě toho můžeme spatřit steatózu, cirhotické změny či ložiskové procesy. V případě nejasností lze doplnit CT vyšetření břicha. Z krevních náběrů můžeme pátrat po přítomnosti zánětu v těle (CRP), z hlediska jaterních chorob mají význam jaterní testy. Přítomnost nejrůznějších virových infekcí, které mohou postihnout játra, můžeme opět zjistit z krevního náběru. Jako velmi specifický sérový tumor marker pro rakovinu jater slouží sloučenina známá jako alfa-fetoprotein (AFP). Krevní obraz má význam v diagnostice krevních onemocnění, které mohou mít souvislost se zvětšením jater.
V případě nálezu nejasného ložiska v játrech může být užitečná biopsie jater, kdy se pod ultrazvukovou kontrolou nabodne toto ložisko speciální jehlou a získá se jeho vzorek k histologickému vyšetření.
U mladších pacientů se vyplatí v případě nejasností pátrat po hemochromatóze a Wilsonově chorobě.
Léčba: Léčebný postup, je-li indikován, záleží na zjištění vyvolávající příčiny. Bez znalosti o této příčině není léčba zvětšených jater jako pouhého příznaku možná.
Zdroje
https://www.webmd.com
https://www.mayoclinic.org
