Slezina je orgán, který se nachází v dutině břišní levém podžebří. Je bohatě prokrvená a plní řadu funkcí pro krevní a imunitní soustavu. Slouží k odbourávání starých červených krvinek, má funkci jako zásobárna krve, podílí se na vývoji bílých krvinek a v jistých fází vývoje jedince slouží dokonce jako místo tvorby nových červených krvinek. Za normálních okolností je slezina skryta pod žeberním obloukem, nehmatná a poměrně dobře chráněná. Za jistých okolností ovšem dochází k jejímu zvětšení, což může být doprovázeno nepříjemnými pocity tlaku a plnosti a někdy i bolestí břicha, která je lokalizována do levého boku a do levého podžebří. Zvětšení sleziny se odborně označuje jako splenomegalie. Pokud je zvětšení sleziny doprovázeno i její zvýšenou funkcí, mluvíme o hypersplenismu. Zvětšení sleziny a hypersplenismus se většinou vyskytují současně, ale není to vždy pravidlem.
Příčiny:
1. Leukémie – Tyto nádorové choroby krve většinou způsobí zvětšení sleziny. Je to dáno usazováním a množením nádorových bílých krvinek ve tkáni sleziny. K napadení sleziny může dojít i u lymfomů.
2. Nemoci způsobující zvýšený rozpad červených krvinek – Prakticky jakékoliv onemocnění červených krvinek, které způsobí jejich sníženou životnost a zvýšený rozpad se projeví zvětšením sleziny, kde se červené krvinky odbourávají (již zmíněný hypersplenismus). Mezi tyto nemoci patří například sprkovitá anémie, talasémie, apod. Zařadit sem můžeme i autoimunitní hemolytickou anémii, kdy se v těle objeví protilátky proti červeným krvinkám, které způsobují jejich rozpad a odbourávání.
3. Infekční příčiny – Slezina je typicky zvětšená u infekční mononukleózy a pak také u malárie, kdy jsou červené krvinky poškozovány parazitem ze skupiny plazmodií. Jinak ovšem může její zvětšení doprovázet prakticky všechny septické stavy, při kterých dochází k šíření mikroorganizmů krevním oběhem, a které česky označujeme jako „otrava krve“, obvykle vedou ke zvětšení sleziny. Je to dáno zvýšeným vychytáváním a likvidací těchto mikroorganizmů ve slezině. Uplatňuje se zde funkce sleziny jako filtračního orgánu. Někdy může stav vyústit ve vznik abscesu ve slezině.
4. Překrvení sleziny – K prostému a nevýznamnému překrvení sleziny dochází při fyzické námaze u netrénovaných jedinců, typicky při běhu. Z toho důvodu nás začne bolet v levém boku. Po ukončení námahy se stav rychle upraví. Mnohem závažnější jsou stavy, kdy se krev ve slezině hromadí proto, že z ní nemůže odtékat. Za normálních okolností odtéká krev ze sleziny do portální žíly a odtud do jater. U cirhózy jater a zúžení nebo uzávěru portální žíly (například nádorem, nebo krevní sraženinou) dochází k hromadění krve v portálním oběhu a tedy i ve slezině.
5. Poranění sleziny – Slezina je sice relativně chráněná, jedná se nicméně o křehký a dobře prokrvený orgán. Může proto dojít k jejími poranění, typicky doprovází vážnější dopravní nehody. Zákeřný je fakt, že i při roztržení sleziny nemusí dojít k protržení jejího pouzdra. Slezina začne krvácet, ale krev se drží pod pouzdrem a nezpůsobuje závažnější obtíže kromě zvětšení objemu sleziny. V případě, že krvácení neustane, může s časovým odstupem dojít k prasknutí pouzdra tlakem krve a rychlému vykrvácení do dutiny břišní.
6. Nádory sleziny – Ve slezině můžeme najít nezhoubné nádory a relativně vzácně i metastázy zhoubných nádorů. Typickým nezhoubným nádorem sleziny je hemangiom, z metastazování do sleziny je zmiňován například melanom.
7. Střádavé choroby – Do této skupiny patří celá skupina nemocí, při kterých dochází k hromadění určité sloučeniny v organizmu. Obvykle se jedná o vrozené, geneticky podmíněné nemoci dětského věku, při kterých je organizmus neschopen odbourávat některé látky a ty se pak ukládají v řadě orgánů. Ze získaných chorob bych si dovolil jmenovat amyloidózu, kdy se v orgánech těla ukládá bílkovina známá jako amyloid. Detailnější informace naleznete v příslušném textu.
Diagnostika: Základem je fyzikální vyšetření. Za normálních okolností při pohmatu břicha slezinu nenahmátneme. Detailnější přehled získáme běžně dostupným a nezatěžujícím ultrazvukem břicha. Ten nám umožní velikost sleziny změřit a navíc může odhalit různé abnormity jako je například krev pod pouzdrem sleziny, nebo abscesy nebo hemangiomy. Z krevních náběrů je základem zjištění krevního obrazu a vyloučení zánětlivého procesu odebráním CRP. Další vyšetření obvykle cílíme podle konkrétního podezření. Diagnostiky krevních chorob obvykle vyžadují vyšetření hematologem.
Zdroje
https://www.mayoclinic.org
https://www.healthline.com
