Zvracení, či vykašlávání krve v jakémkoliv množství jsou závažné příznaky, které mohou doprovázet řadu vážných onemocnění trávicího a dýchacího systému a také řadu celkových poruch v našem organismu. Tyto příznaky se nikdy nevyplatí opomenout a je životně důležité se při jejich objevení dostat k lékaři. Dodávám jen, že prakticky u všech níže uvedených příčin (zejména u zvracení krve) se může krev dostat přes žaludek do střev, kde se stane součástí stolice a my pak nalézáme černou nepříjemně páchnoucí natrávenou krev ve stolici, kterou označujeme jako melénu.
Za zmínku stojí i fakt, že vykašlávání krve a zvracení krve se mohou vzájemně doplňovat – při zvracení krve může určité její množství natéci do dýchacích cest, odkud je vykašláno. Stejně tak krev z dýchacích cest - kromě toho, že ji vykašláváme - může natéct do žaludku, způsobit nevolnost a postižený ji následně vyzvrátí.
Speciální poznámku si zaslouží i pojem "zvracení kávové sedliny". Znamená vyzvracení černé tekutiny, která nápadně připomíná kávovou sedlinu s lógrem. Situace vzniká tehdy, když dojde k vyzvracení zčernalé krve částečně natrávené žaludečními šťávami.
Kromě toho je dobré si uvědomit, že masivní krvácení z trávicího traktu ohrožuje člověka vykrvácením, zatímco masivní krvácení z dýchacího traktu ohrožuje člověka spíše udušením. Krev z dýchacího systému není totiž jen vykašlávána, ale zatéká i do plic a člověk se tak může snadno „utopit ve vlastní krvi“.
Příčiny: Příčin může být celá řada, vyberu jen ty nejčastější a nejzásadnější.
Zvracení krve
1. Trhlinky v jícnu – může se stát, že při těžkém a úporném kašli se může narušit sliznice jícnu v místě jeho spojení se žaludkem a dojde ke krvácení. Tento stav se označuje jako Mallory-Weissův syndrom a je docela častý.
2. Jícnové varixy – Jícnové varixy jsou krví nacpané cévy ve stěně jícnu. Jícnové varixy se typicky vyskytují u jaterní cirhózy. Přes cirhotická játra totiž špatně protéká krev a ta se proto snaží obtékat játra nejrůznějšími cévními spojkami. Jedněmi z těchto spojek jsou naneštěstí právě malé cévky v jícnu. Tyto cévy nejsou na tak velkou objemovou nálož stavěné a je velké riziko, že prasknou. Z prasklých cév se pak krev vyhrne do jícnu, a pak bývá spolknuta, či vyzvracena. Krvácení je obrovské a postižený může relativně rychle vykrvácet.
3. Záněty jícnu - Těžké záněty jícnu mohou způsobit krvácení a následně vyzvracení menšího, či většího množství krve. Typické je to zejména pro zánět při refluxní nemoci jícnu.
4. Žaludeční a dvanáctníkové vředy – Tyto vředy mohou krvácet pomalu a nenápadně s nálezem krve ve stolici. Při náhlém prasknutí vředu však může dojít k velkému krvácení, kdy je krev vyzvracena. Prasknutí vředu bývá spojeno s prudkou a nepříjemnou bolestí v nadbřišku (oblast nad pupkem).
5. Nádory – Nádory, jako je rakovina jícnu nebo rakovina žaludku, se samozřejmě mohou projevit krvácením také. Krvácení nebývá nicméně masivní a projeví se spíše jako natrávená krev ve stolici než jako zvracení krve.
6. Poruchy srážení krve - Jakékoliv těžší krvácivé stavy mohou být spojeny s krvácením ze sliznic trávicí trubice – tedy i z jícnu a žaludku. Může jít o vrozené poruchy srážení krve, jako je tomu například u známé hemofilie, ale mnohem častější bývají poruchy srážlivosti vyvolané některým z léků na ředění krve.
7. Krvácení z ORL oblastí - Krvácení z oblasti dutiny nosní, dutiny ústní, hltanu a hrtanu se může projevit zvracením krve také. Krev může zatékat do trávicí trubice a po spolykání většího množství může být vyzvracena. Nejčastější formou těchto krvácení je krvácení z nosu (epistaxe).
Vykašlávání krve
1. Záněty v dýchacích cestách – Záněty dolních dýchacích cest, zejména probíhají-li dlouhodobě, mohou porušit cévy v tamních tkáních a způsobit krvácení. Dlouhotrvající zánět průdušek neboli chronická bronchitida může vyvolat občasné vykašlání krve. Stejné potíže se mohou objevit u zápalu plic.
2. Tuberkulóza – Dříve byla tuberkulóza v pokročilejších stádiích spojena s vykašláváním krve. Tuberkulózní proces totiž dříve či později „rozežere“ nějakou větší cévu a dojde ke krvácení do plic. Dnes při existující účinné léčbě tuberkulózy jsou takové případy naštěstí již vzácné.
3. Rakovina plic – Nádorové procesy v plicích mohou samozřejmě krvácení způsobit také. Krvácení ovšem většinou nebývá natolik masivní, aby postižený vykašlával proud krve. Spíše vykašle hlen (latinsky sputum neboli česky chrchel), který má v sobě trochu krve. Tenhle zdánlivě nenápadný příznak je velmi závažný a lékař by o něm měl být uvědomněn. Jakýkoliv nález krve ve vykašlaném hlenu by se měl pořádně vyšetřit, například rentgenem plic.
4. Poruchy krevního oběhu v plicích – Hromadění krve v plicním řečišti je spojeno se zvýšením tlaku krve v tamních cévách. A při zvýšeném tlaku se může krev částečně přefiltrovat do plicních sklípků. Člověk pak sice nevykašlává přímo krev, ale narůžovělou tekutinu, která krev může připomínat. K tomuto bude docházet například u levostranného srdečního selhávání a u plicní embolie.
5. Poruchy srážení krve – Tato příčina je totožná jako u zvracení krve. Těžší krvácivé stavy, ať už je jejich příčina jakákoliv, mohou způsobit krvácení ze sliznic dýchacího systému stejně jako ze sliznic systému trávicího.
6. Krvácení z ORL oblastí - U této příčiny platí to samé jako u zvracení krve (viz výše). Krvácení z oblasti dutiny nosní, dutiny ústní, hltanu a hrtanu se může projevit vykašláním krve také. Krev může zatékat dozadu do dýchací soustavy a po vdechnutí je vykašlána. Nejčastější formou těchto krvácení je krvácení z nosu (epistaxe).
Diagnostika: Je nutné zjistit zdroj krvácení. U dýchacího systému můžeme použít poslech plic fonendoskopem, rentgen plic, CT vyšetření hrudníku a bronchoskopii. Bronchoskop je ohebný hadicový přístroj se zabudovaným optickým zařízením, který se přes dutinu ústní zavede do dýchacích cest a tudy až do plic. Umí dost přesně zjistit zdroj krvácení a také ho v případě nutnosti zastavit. Z hlediska trávicího traktu je vhodné provést esofagogastroskopii. To je opět endoskopická metoda, kdy se pružná hadice se zabudovanou optikou zasune přes dutinu ústní do jícnu a odtud do žaludku. Podobně jako u bronchoskopie tak lékař uvidí stav tamní sliznice a může nalézt případný zdroj krvácení. Pomocí pracovních nástrojů endoskopického přístroje lze navíc krvácení zastavit. Pokud se zdroj proběhlého krvácení nepodaří najít v soustavě trávicí, ani dýchací, měl by ještě člověka vyšetřit lékař ORL, aby vyloučil zdroj krvácení v této oblasti.
Pozn.: Významné je i vyšetřit celkový stav člověka, zejména jeho krevní obraz. Při dlouhodobém krvácení může být značně snížené množství červených krvinek.
Léčba: U stavů, které akutně neohrožují život je nutné vyléčit příčinu krvácení – například snaha o léčbu rakoviny, léčba srdečního selhávání, léčba případných poruch srážlivosti krve, léčba žaludečních vředů apod.
U masivního krvácení stojí na prvním místě snaha o jeho zastavení. Příčinu lze řešit až později. Hlavní je, aby člověk nevykrvácel nebo se krví neudusil. Doplňuje se ztracený objem krve v infuzích, do žíly se mohou aplikovat léky zastavující krvácení (hemostyptika) a endoskopickým nástrojem lze ošetřit přímo místo krvácení. Pokud i přes všechnu snahu nejsme schopni krvácení zastavit, musí nastoupit chirurgové a zastavit krvácení operačně.
