Popáleniny se řadí mezi závažné úrazy. Nejde jen o klasické popálení ohněm, lze k nim zařadit i opařeniny a popáleniny chemikáliemi a vážnější úrazy elektrickým proudem.
Projevy: U popálenin rozlišujeme stupeň a rozsah. Rozsah uvádíme v procentech popálené plochy kůže, který vypočítáme z pravidla devíti procent – ze 100% povrchu těla představuje hlava 9%, hrudník s břichem 18%, záda 18%, jedna horní končetina představuje 9%, jedna dolní končetina 18% a genitál představuje 1%.
Schéma - pravidlo 9% u dospělých
Podle tíže a hloubky poškození kůže rozeznáváme popáleniny I-IV. stupně.
- I. Stupeň – První stupeň je nejméně závažný. Popálená kůže je zarudlá, bolestivá, ale poměrně rychle se hojí bez trvalých následků.
- II. Stupeň – Při tomto stupni je kůže již poškozená více. V popáleném místě vznikají puchýře. Bolestivost je vyšší než u prvního stupně a doba hojení je delší.
- III. Stupeň – Při třetím stupni je kůže již těžce poškozená. Paradoxně je toto stadium nebolestivé, protože byla zničena nervová zakončení v kůži. Hojení probíhá v řádu měsíců a vznikají četné jizvy.
- IV. Stupeň – Čtvrtý stupeň se udává jen v některých klasifikacích a znamená totální zničení až zuhelnatění kožního krytu i hlouběji uložených tkání.
Akutní popálenina se projevuje zejména prudkou bolestí. Při rozsáhlejších popáleninách je možný rychlý rozvoj šokového stavu. Částečně je to dáno celkovou zátěží celého organismu, nesnesitelnou bolestí a částečně ztrátami tekutin popálenými plochami. U rozsáhlých hlubokých popálenin může bolest poměrně brzy ustat. Jak již bylo řečeno výše, jde o důsledek odumření nervových vláken v kůži. Popálenými plochami se také ztrácí bílkoviny a pak dochází k nedostatku bílkovin v těle.
Prevence: Je nutno zabránit kontaktu s otevřeným ohněm a horkými tekutinami. To druhé platí zejména pro malé děti, které na sebe často převrhnou vřelé nápoje ze stolu.
Léčba: V první pomoc je nutné popáleného uhasit, případně dostat z přímého kontaktu s hořlavinou. Při opaření tekutinou je vhodné rychle sundat politý oděv. Popáleniny I. a II. stupně je vhodné chladit v proudu chladné vody*. Popálené místo lze sterilně překrýt, nesmí se násilím strhávat jakékoliv přiškvařené části oblečení, puchýře by se neměly propichovat a do popálených míst se nesmí aplikovat žádné léky ve formě prášku či masti.
U rozsáhlých popálenin je nutný rychlý převoz do specializovaných popáleninových center. V prvních fázích je nutno tlumit bolest, zajistit žilní vstupy a dýchací cesty (může být nutná intubace a umělá plicní ventilace). Rozvoji šoku bráníme udržováním dostatečného krevního tlaku pomocí nitrožilně podávaných infuzí. Lékem volby jsou i nitrožilně podávaná antibiotika jako prevence bakteriální infekce. Zničená popálená kůže přestane být obrannou hrází a mikroorganismy mohou skrz ní proniknout do těla.
Z dlouhodobějšího hlediska nastupují na scénu plastičtí chirurgové, kteří pomocí chirurgických zákroků a transplantací minimalizují kosmetické defekty. Zázraky sice nedokáží, ale dobrý kosmetický efekt s co největším zachováním funkce postižených tkání je v dnešní moderní medicíně možný. Při rozsáhlých popáleninách spojených s kosmetickými defekty je mnohdy třeba i pomoc psychologů či psychiatrů.
* U bojových hořlavých látek charakteru napalmu se s tím počítá. Napalm proto po použití pevně přilne na kůži, pálí do hloubky a polití takového místa vodou nemá prakticky žádný efekt. Z toho důvodu bude oběť napalmového útoku těžce popálena, i kdyby skočila do vody. Popáleniny tekutými bojovými hořlavinami patří proto mezi nejzávažnější.
