AIDS (Acquired Immune Defficiency Syndrome neboli česky Syndrom Získaného Selhání Imunity) je všem známé onemocnění projevující se postupným selháním imunitního systému. Imunitní systém je velmi složitá organizace buněk, protilátek a dalších bílkovin. Imunitní systém je schopen reagovat na škodliviny přicházející do našeho těla z vnějšího prostředí a likvidovat je. Velmi významnou roli v tomto hrají CD4 T4 lymfocyty, které představují koordinační řídící jednotky imunitního systému.
Příčiny: Příčinou nemoci je infekce virem HIV a člověk, který se jím nakazí se označuje jako HIV+. Tento virus se přenáší tělními tekutinami postiženého jedince, nejčastěji krví. Nachází se však i v poševním sekretu, spermatu, slinách i v mateřském mléce. Nejčastějšími způsoby přenosu je:
1. Nechráněný pohlavní styk
Společně s kapavkou, syfilis a chlamydiemi je AIDS klasickou pohlavně přenosnou chorobou. Prevencí je použití kondomu, případně nepromiskuitní chování. Hormonální antikoncepce samozřejmě proti viru HIV žádný efekt nemá. Riziko při nechráněném vaginálním styku není ani zdaleka stoprocentní. Vyšší riziko je u análního styku, kdy dochází k snadnějšímu poranění sliznice konečníku penisem a tato poranění sliznice jsou vhodným místem pro vstup viru HIV. Příroda prostě s těmito praktikami při vývoji konečníku nepočítala.
V případě nechráněné heterosexuální soulože je vyšší riziko, že se nakazí zdravá žena od nemocného muže než zdravý muž od nemocné ženy. Je to proto, že sliznice pochvy má velký povrch, z něhož se virus snadno vstřebá do krevního oběhu. Povrch sliznice na žaludu muže je mnohem menší a tím pádem je i menší riziko nákazy od nemocné ženy. Za rizikový lze považovat i orální sex.
2. Přenos kontaminovanou použitou injekční stříkačkou
Riziko přenosu je vyšší než nechráněným pohlavním stykem, ale oproti riziku injekčního přenosu infekční hepatitidy typu C je mnohem menší. Dlouhodobě je riziko tohoto přenosu výrazné, protože narkomané si píchají svou dávku často a injekční stříkačky leckdy sdílejí.
3. Přenos z matky na plod
Riziko není 100%, ale i tak je velmi vysoké. Asi 30% dětí HIV+ matek se narodí také HIV+. Agresivní léčbou matčiny HIV pozitivity během těhotenství a snížením množství virových částic v jejím krevním oběhu se riziko přenosu na její plod výrazně snižuje. Po porodu je nutné zmínit riziko přenosu viru HIV z matky na dítě kojením-virus HIV se nachází i v mléce. HIV+ matkám se proto kojení důrazně nedoporučuje.
4. Přenos transfuzí nakažené krve
Dnes již je u nás prakticky vyloučen. V rozvojových zemích bych si o bezpečnosti krve určené k transfuzím nedělal příliš velké iluze.
Doplňkové informace stran šíření infekce:
- Rizikovou skupinou obyvatel jsou homosexuálové, prostitutky a narkomani aplikující si drogy do žil.
- Není příliš známý fakt, že AIDS se původně nazýval GRID (Gay-Related Imune Defficiency Syndrome).
- Přenos jiným způsobem než výše uvedenými je téměř nemožný a z hlediska epidemiologie nevýznamný (např. slinami, používáním stejného nádobí apod.).
Prevence: Souvisí s rizikovými faktory. To znamená nechovat se rizikově, nestřídat sexuální partnery, používat kondom, nepíchat si drogy, nebo alespoň s nikým nevyměňovat injekční stříkačky a tak podobně.
Projevy a průběh: Nutno zdůraznit, že samotná nákaza virem HIV a vzniklý HIV+ stav není to samé jako AIDS. AIDS vzniká až po delším čase. Infekce napadá bílé krvinky a způsobuje snížení jejich počtu. Přesněji řečeno jde o v úvodu zmíněné CD4 T-lymfocyty, které koordinují funkci imunitního systému. Jak klesá hladina těchto lymfocytů v krvi, snižuje se obranyschopnost organismu. Jakmile tato hodnota klesne pod 200-500/mikrolitr krve, je imunita již ve velmi narušená a tento stav se nazývá nemocí AIDS. Bez léčby od chvíle nákazy přežívá člověk bez léčby 10-15 let.
Stádia infekce HIV:
1. Inkubační doba – Může trvat 2-6 týdnů po nákaze virem. Viry se pomalu množí, ale člověk zatím nemá příznaky. Nemoc nelze v tomto stádiu zjistit pomocí testů, i když člověk již může nákazu přenášet dál!
2. Stádium chřipkovitých příznaků se objevuje po skončení inkubační doby, projevuje se teplotami, nevolností, někdy zvracením, vyrážkou a může při něm dojít i k nebolestivému zvětšení mízních uzlin. V tomto stádiu poprvé poklesne počet T-lymfocytů. imunitní systém je nicméně zatím dost silný a počty T-lymfocytů se rychle znormalizují. Teprve v tomto stádiu se v krvi objeví protilátky proti HIV a nemoc tak může být zjištěna standartními testy. Doba, kdy může být HIV pozitivita úspěšně odhalena testem se udává do 3-6 měsíců od nákazy!
3. Stádium bez příznaků následuje po druhém stádiu a může trvat roky. Počet T-lymfocytů různou rychlostí klesá a při poklesu pod 200-500/mikrolitr krve nemoc přechází do stádia 4.
4. Stádium AIDS je konečným důsledkem HIV infekce. Imunitní systém je již výrazně oslaben a není schopen reagovat na banální infekce, ty začnou probíhat velmi těžce a komplikovaně a nakonec po naprosté devastaci organismu nemocného zabijí. Nemocný v AIDS stádiu trpí všemi možnými virovými (např. cytomegalovirové infekce), bakteriálními i mykotickými onemocněními a dochází u něj k těžkým infekcím plic (např. pneumocystóza), průjmům, poškození mozku aj. U nemocného vznikají ve vyšší míře i některé nádory - typicky lymfomy a známý je i Kaposiho sarkom.
Velmi podezřelé je, když u člověka začnou vznikat nehojící se plísňová onemocnění kůže a sliznic (nejčastěji mají kvasinkový původ) a takový člověk by jistě měl o testu HIV pozitivity uvažovat.
Léčba: Léčba HIV infekce je kupodivu docela úspěšná, používají se četná antivirotika, tj. léky bránící rozmnožování viru. Úspěšnost léčby se sleduje podle poklesu virových částic v krvi a zvýšení počtu CD4 T-lymfocytů. Nemoc sice v dnešní době u většiny nemocných vyléčit nelze, ale dá se po dlouhou dobu (i desítky let) udržet mimo stádium rozvinutého AIDS. Jistým nebezpečím do budoucnosti je fakt, že léčba není levná. Pokud by počet nakažených výrazně narostl, bude asi problém všem účinnou léčbu zajistit. Při selhávání imunity se léčba antivirotiky doplňuje i léčbou probíhajících infekcí standartními léky (antibiotika, antimykotika apod.). Za podpůrnou léčbu by se dalo považovat péče o imunitní systém nemocného, příjem dostatku vitaminů a další.
Velmi důležitá je intenzivní léčba u těhotné HIV+ ženy. Pokud se provádí poctivě a pacientka spolupracuje, je velká šance, že dítě se narodí zcela zdravé.
