CT je velice využívanou vyšetřovací metodou. Jedná se o zkratku anglických slov Computed Tomografy (počítačová tomografie), většina lidí včetně lékařů ho však nenazve jinak než "cétéčko". Existuje i speciální podtyp známý jako HRCT (High-resolution CT) a jemu jsem věnoval zvláštní text.
Princip
Principem vyšetření jsou staré dobré rentgenové paprsky. CT přístroj umí udělat celou řadu snímků, které jsou přeneseny do počítače a lékař si je na obrazovce může prohlédnout a vyhodnotit. Zatímco rentgen nám ukáže jediný snímek, CT vytvoří spoustu řezů. Vyšetřovaná část těla je přístrojem obrazně řečeno nakrájena na plátky, které si pak lékař prohlíží. Pokročilejší počítačové programy umí z CT snímků vytvořit i trojrozměrný obraz skenovaného objektu.
CT vyšetření lze rozdělit na nativní a s kontrastem. Nativní vyšetření jsou prováděna „jen tak“, při CT vyšetřeních s kontrastem se člověku píchne do žíly kontrastní látka. Ta pak proudí cévami a zkvalitní výsledky vyšetření. Samotné vyšetření pro pacienta znamená položit se ve vyšetřovací místnosti na posuvné lůžko a pak se kolem něj začne pohybovat prstenec CT přístroje, který osnímkuje určenou oblast. Vyšetření trvá řádově několik minut a je zcela bezbolestné.
Příprava
Nativní CT vyšetření nevyžaduje přípravu. Jiné je to s CT s kontrastem. Kontrastní látka totiž může (relativně vzácně) způsobit alergickou reakci, která může vyústit i v nebezpečný anafylaktický šok. Z toho důvodu se někdy podává slabší protialergický lék, i když tato praxe u nerizikových pacientů spíše ustupuje. Pokud se vyšetření s kontrastem provádí akutně nebo má-li pacient známé alergie, mohou se podat do žíly kortikoidy, které brání alergické reakci o něco účinněji. Je také nutné pamatovat na to, že kontrastní látka znamená zatížení ledvin, může způsobit i jejich akutní selhání. Toto poškození ledvin kontrastem označujeme jako kontrastem vyvolanou nefropatii.
Význam
Vyšetření má široké využití v lékařské praxi. Velmi často se provádí CT vyšetření mozku, které může najít krvácení do mozku a umí diagnostikovat subdurální a epidurální hematom, subarachnoidální krvácení, mozkové nádory atd. U každého nahlášeného většího úrazu hlavy se CT pro jistotu obvykle provádí. CT břicha se používá na kvalitnější zobrazení struktur dutiny břišní, hledání nádorů a jiných onemocnění. To je jen několik málo příkladů využití CT, ve skutečnosti je jich mnohem více. Výsledky vyšetření si prohlíží a popisuje zkušený rentgenolog.
Problémy
Obecný problém: CT vyšetření nativní i kontrastní s sebou nese tu nevýhodu, že pacient dostane při vyšetření relativně velkou dávku rentgenového záření. Udává se, že jedno CT břicha je srovnatelné s asi 200 rentgeny plic. Proto je vhodné CT vyšetření provádět jen tam, kde to lékař považuje za přínosné a CT vyšetření by se neměla zbytečně opakovat.
Jen bych na chvilku odbočil – při vyšetřování rentgenovým zářením se řídíme tzv. atomovým zákonem. Ten říká to, že lékař smí vystavit pacienta vyšetřením spojeným se zářením dle svého uvážení bez stanovení horní hranice dávky záření. K tomu je ovšem doplněn důležitý dovětek, že lékař musí být schopen tato vyšetření zdůvodnit.
Další specifické problémy u CT vyšetření s kontrastem:
1. Na kontrastní látku bývají někdy alergie.
2. Dithiaden, který se před kontrastním CT vyšetřením obvykle podává, má tlumivé účinky a snižuje pozornost. Člověk by proto neměl řídit motorová vozidla.
3. Jak jsem napsal výše, kontrastní látka může poškozovat ledviny. U zdravého člověka to nebývá problém, ale u člověka s již existujícím selháváním ledvin je nutné si CT vyšetření s kontrastem dobře rozmyslet.
Výhody
1. Vyšetření je rychlé
2. Vyšetření je běžně dostupné v každé větší nemocnici
3. Vyšetření je zcela nebolestivé
4. Vyšetření je pro lékaře velice přínosné ve smyslu nalezení či vyloučení chorobného stavu.
Zdroje
https://www.radiologyinfo.org
https://www.emedicinehealth.com
