Dysplazie kyčelního kloubu je vrozený problém, který relativně často řeší dětští lékaři a ortopedi. Jde o stav, který je nutné včas řešit, jinak může mít pro člověka trvalé následky. Dysplazie se vyskytuje u více než 5% populace a častější je u osob ženského pohlaví. Postižena může být jen jedna kyčel, nebo obě kyčle.
Příčiny: Příčiny této poruchy nejsou zcela jasné, většina případů je vrozená a dysplazie kyčelních kloubů má častější rodinný výskyt. Dysplazie kyčelního kloubu může nicméně vzniknout až po narození u kojenců, pokud jsou často zavinováni s nohama u sebe, nebo při častém užívání úzkých sedaček. Stlačování nohou k sobě je prostě rizikové.
U vrozených forem bývá narušená správná stavba kyčelního kloubu, kdy hlavice kosti stehenní není správně usazena v kloubní jamce tvořené kostí pánevní a povrch této jamky bývá navíc nerovný. Důsledkem je snížená stabilita kloubu, jeho nadměrné zatěžování vlivem zevních sil, což může způsobit zánětlivé změny a v těžších případech i vykloubení kyčelního kloubu.
Projevy: V dětství, když dítě nechodí, nejsou příznaky tak viditelné. Dysplazie má různé tíže, některé formy jsou prakticky nenápadné, jiné mohou způsobit částečné nebo úplné vykloubení (odborně subluxace a luxace). Neřešený stav by v budoucnu způsobil poruchy chůze s kulháním. Kromě toho zvyšuje dysplazie kyčelního kloubu během života riziko rozvoje artrózy.
Diagnostika: U všech novorozenců se kyčle vyšetřují za využití speciálních manévrů a pokud lékař získá podezření, může být diagnóza potvrzená ultrazvukem kyčelního kloubu. Je možné provést i rentgen, ale je spíše tendence děti nevystavovat rentgenovému záření.
Léčba: Léčbu je vhodné zahájit co nejdříve, aby nedošlo ke zhoršení stavu. Již v porodnici se používá široké balení plen, které odtlačuje v kyčlích nohy od sebe. U vážnějších forem se mohou používat i speciální aparáty, které drží nohy u sebe. Jde o vynálezy českých lékařů, jejichž jména jsou známá i v zahraničí – Frejkova peřinka a Pavlíkovy třmeny. Nejtěžší případy dysplazie kyčelního kloubu mohou vyžadovat ortopedické operační řešení, jejichž výčet a princip však již překračuje úroveň tohoto jednoduchého článku.
Na závěr ještě dodejme, že děti léčené s dysplazií kyčelního kloubu by měly být pravidelně sledované, protože v některých případech může léčba způsobit rozvoj Perthesovy choroby, při které odumře část kosti stehenní. Včasné odhalení a řešení tohoto stavu je velmi důležité.
