Eozinofily jsou podtypem leukocytů (přesněji řečeno patří mezi granulocyty). Za normálních v krevním obraze tvoří pouze 1-3% bílých krvinek. Eozinofily vznikají v kostní dřeni a následně se dostávají do krve a jednotlivých tkání.
Buňka eozinofilu obsahuje jádro charakteristicky rozdělené na dvě části a v jeho cytoplazmě se vyskytují četná acidofilní granula (barví se dobře kyselými barvivy, jako je například eozin – odtud název eozinofil). Po aktivaci eozinofil uvolňuje řadu enzymů (např. peroxidáza), cytokiny, leukotrieny, interleukiny a další sloučeniny.
Význam
Eozinofily se účastní imunitních reakcí, přičemž typická je jejich účast na průběhu alergických reakcí a na imunitní odpovědi proti parazitům (zejména střevním červům). Látky produkované eozinofily podporují zánětlivý proces, ale mohou poškodit i vlastní tkáně.
Proč je to důležité?
-
Eozinofilie je situace, kdy nacházíme zvýšené množství eozinofilů ve vzorku žilní krve. Příčin tohoto stavu může být více, na prvním místě je vhodné zvažovat alergické reakce a různé parazitózy. Ze vzácnějších příčin může jít o důsledek některých autoimunitních nemocí a o některé krevní choroby (např. raritní eozinofilní varianta akutní myeloidní leukemie). Zvýšené množství eozinofilů v určitých orgánech (např. kůže, srdce apod.) může vést k souboru příznaků, které označujeme jako hypereozinofilní syndrom.
-
Eozinofilní ezofagitida je zánětlivé onemocnění, které je spojeno se zvýšeným výskytem eozinofilů ve sliznici jícnu (histologicky ověřitelné). Choroba způsobuje poruchy polykání, ale naštěstí je většinou poměrně dobře léčitelná. Více najdete v příslušném textu. (Podobně mohou být postiženy i další části trávicí trubice, ale to je již velice vzácné.)
-
Redukce počtu a aktivity eozinofilů je jedním z více mechanizmů efektu kortikoidů a antagonistů receptorů pro leukotrieny (např. sloučenina montelukast) u alergických nemocí včetně astmatu.
