Leiomyomy [lejomijomy] jsou nezhoubné nádory vycházející z hladké svaloviny. Mohou se vyskytnout prakticky ve všech tkáních obsahujících buňky hladké svaloviny, ale na určitých místech těla je nacházíme s vyšší četností.
Příčiny: Přesná příčina vzniku leiomyomů není jasná, zřejmě jde o kombinaci genetiky a vlivu zevních faktorů. Rozhodně nemáme žádné validní informace o tom, jak riziko výskytu leiomyomů snížit.
Projevy: Nejčastějším místem výskytu leiomyomů je děloha (mluví se o děložních myomech), jícen a tenké střevo. Poměrně často jsou leiomyomy bezpříznakové, někdy však svým růstem mohou narušit funkci orgánů, v nichž rostou. Leiomyomy v děloze mohou způsobit gynekologické krvácení, nemožnost otěhotnět a vyšší četnost mimoděložního těhotenství. Leiomyomy jícnu mohou způsobit poruchy polykání a leiomyomy tenkého střeva jej mohou ucpat za vzniku střevní neprůchodnosti (ileu). Leiomyomy mají jisté minimální riziko změny ve zhoubnou formu, které říkáme leiomyosarkom. Leiomyosarkom patří mezi tzv. sarkomy, jde o velmi nebezpečný nádor šířící se metastázami se špatnou prognózou. Znovu však opakuji, že změna leiomyomu na leiomyosarkom je naštěstí zcela raritní.
Diagnostika: Tkáň podkožně uloženého leiomyomu lze nahmátnout jako bouli pod kůží, hluboko uložené leiomyomy lze najít pomocí zobrazovacích metod (ultrazvuk, CT vyšetření, magnetická rezonance). Někdy je jasné, že jde o leiomyom, ale v případě jakýchkoliv pochybností je vhodné nádor nabodnout jehlou (biopsie) a vzít vzorek na histologické vyšetření.
Léčba: Leiomyomy působící obtíže je vhodné odstranit, většinou jde o chirurgický zákroky různého rozsahu. Typicky jsou odstraňovány leiomyomy dělohy, operace provádějí gynekologové a buď odstraňují jenom tkáň leiomyomu nebo odstraní celou dělohu.
