Modřiny neboli podlitiny jsou poměrně běžným nálezem a často doprovázejí tupá poranění. Jejich nadměrná tvorba či vznik i při minimální působící síle (mírný stisk, dotyk apod.) by nicméně měla vést lékaře k zamyšlení, zda se za jejich vznikem neskrývá chorobný stav.
Modřina je v podstatě podkožní krevní výron, který vzniká při traumatizaci drobných krevních cév, obvykle po tupém poranění dané části těla. Může se jednat o úder, o pevný stisk apod. Nejdříve je modřina tmavomodrá – zabarvení je dáno prosvítáním krve přes kožní kryt. Červené krvinky se rozpadají a uvolňují barvivo hemoglobin, který se rozkládá na produkty, které způsobují změnu barvy na zelenavou, hnědou a nakonec žlutou. Postupně se obsah modřiny vstřebává a tak dochází k jejímu vyblednutí a vymizení.
Příčiny: Modřina vzniká při působení fyzické síly na tělo člověka. Lékaře pochopitelně zajímají stavy, při kterých se modřiny tvoří častěji. Zcela logicky jsou to zejména stavy s vyšší krvácivostí. Sráží-li se krev méně snadno, tak je vyšší šance na zakrvácení pod kůži a vznik modřin. Zřejmě nejčastěji jsou tyto poruchy srážlivosti způsobeny léky na ředění krve. Těmito léky se lze snadno nechtěně předávkovat (např. Heparin a Warfarin), nebo na ně prostě někteří lidé reagují citlivěji než ostatní. Modřiny typicky nalézáme v místě aplikace nízkomolekulárních heparinů.
Choroby způsobující sníženou srážlivost tvoří pestrou skupinu – některé ovlivňují funkci, či množství krevních destiček (například leukémie a jiné krevní choroby), jiné narušují krevní srážecí faktory (hemofilie), jiné obojí (Von Willebrandova choroba). Snížená srážlivost krve je typická pro pacienty s narušenou funkcí jater (obvykle cirhóza), kteří nejsou schopni tvořit dostatečné množství některých srážecích faktorů závislých na vitaminu K.
Dříve relativně častou příčinou vzniku modřin byl nedostatek vitaminu C (kurděje), i dnes se ovšem může jeho méně vážná forma vyskytnout. Bez vitaminu C je narušená pevnost cévních stěn, které se mohou snadněji narušit.
Diagnostika: Modřinu pochopitelně poznáme na první pohled. U běžných modřin nás zajímá snad jen mechanizmus vzniku, obzvláště u dětí – vždy je třeba myslet na syndrom týraného dítěte. U četných modřin bychom měli myslet na poruchy krevní srážlivosti. V anamnéze jsou podstatné informace o nálezu krve ve stolici či v jakýchkoliv tělesných tekutinách. Stejně tak je nutné zjistit, zda pacient neužívá léky na ředění krve. Musíme vyšetřit základní parametry krevní srážlivosti a množství krevních destiček, případně pacienta odeslat do péče hematologů k pokročilejším vyšetřením.
Léčba: Modřina je u poruch krevní srážlivosti pouhým příznakem. Proto je nutné léčit vlastní poruchu srážlivosti a preventivně se bránit úrazům. Péče obvykle spadá do kompetence hematologů. Je-li tvorba modřin spojena s léky na ředění krve, měníme je na méně účinné nebo snižujeme jejich dávky. V případě jaterního původu poruch srážení (nebo při předávkování Warfarinem) podáváme vitamin K. při zvýšené lomivosti krevních cév při nedostatku vitaminu C je nutno zvýšit příjem vitaminu C, z léků podáváme Ascorutin.
Chceme-li léčit běžnou modřinu, tak se obvykle snažíme urychlit její vstřebávání. K urychlení vstřebávání se používají různé deriváty heparinu ve formě mastí a gelů, jako je například Lioton gel a Heparoid krém. Modřina se jimi obvykle potírá několikrát denně. Velikost modřiny lze pozitivně ovlivnit chlazením postižené části těla (obklady se studenou vodou, ledování).
Zdroje
https://www.healthline.com
https://www.webmd.com
