Mozková mrtvice (odborně iktus) by se dala definovat jako náhle vzniklá porucha funkce mozku, která je způsobena poškozením mozkových buněk. Rozlišujeme ischemickou a krvácivou CMP.
Ischemická CMP
Příčiny: Tato cévní mozková příhoda je způsobena poškozením mozkových buněk nedostatkem kyslíku (tzn. poškození ischemií). Tvoří asi 80% mozkových mrtvic. Mechanismus je v podstatě podobný infarktu myokardu. V tepnách zásobujících mozek, z nichž jsou nejvýznamnější krkavice, může docházet k procesu nazývaném ateroskleróza. Zúžení krční tepny samo o sobě nemívá vzhledem k dobrému cévnímu zásobení mozku významnější dopad, jenže při prasknutí aterosklerózou narušené cévní stěny se vytvoří v tomto místě krevní sraženina a ta se z krkavice proudem krve vmete do některé mozkové cévy. Hlavním rizikovým faktorem většiny ischemických mozkových příhod je tedy ateroskleróza. Kromě toho je však nutné zmínit se i o jiných příčinách, jako jsou poruchy srdečního rytmu známé jako fibrilace síní a flutter síní. Při nich vznikají krevní sraženiny v srdečních síních a odtud se uvolňují a vnikají do cév mozku. Krevní sraženiny se mohou do mozku dostat i při infekční endokarditidě. Nesmíme opomenout ani fakt, že ke vzniku ischemické mrtvice jsou více náchylní dehydratovaní pacienti vyššího věku a lidé se srážlivými stavy.
Projevy: Ischemická mozková příhoda může mít celou řadu projevů. Řadíme mezi ně ochrnutí některých částí těla (s následným úbytkem svalové hmoty) včetně typicky povislého koutku úst, bolesti hlavy, zvracení, motání hlavy, ztrátu vědomí, poruchy paměti, změny chování, demenci, organický psychosyndrom, syndrom frontálního laloku, poruchy citlivosti, poruchy zraku, dvojité vidění, ztrátu řeči, někdy i křeče a epileptické záchvaty. U imobilních pacientů dochází někdy k rozvoji inkontinence stolice.
Prevence: Ateroskleróza krkavic a jejich zúžení nebolí, může trvat dlouhodobě bez jakýchkoliv projevů a proto se jedná o onemocnění velmi závažné. Zjistit ji může lékař během prohlídky, kdy poslechne krkavice fonendoskopem a uslyší šelest. Podobně může lékař během vyšetření zjistit dosud nerozpoznanou fibrilaci síní. Samotný laik by se měl snažit bránit se rizikovým faktorům aterosklerózy a chodit poctivě na preventivní prohlídky. Stran prevence je důležité, že ischemické mozkové příhodě někdy předchází tzv. tranzitorní ischemická ataka (TIA), což lze přeložit jako dočasný záchvat ischemie. Je způsobena vmetením jen malé krevní sraženiny z krkavice do nějaké mozkové cévy. Tato malá sraženina je naším tělem rychle rozpuštěna a její účinky jsou jen dočasné. Záchvat je krátký a může mít mnoho podob, člověk velmi často ztratí zrak na jedno oko (amaurosis fugax), má narušenou hybnost některé končetiny, začne mít náhlé problémy s mluvením, apod. Bohužel jsou tyto příznaky většinou nerozpoznány nebo na ně není kladen důraz.
Diagnostika: Základem určení diagnózy je anamnéza a neurologické vyšetření (i lékař jiné odbornosti může snadno provést Mingazziniho zkoušku) s následným provedením některé ze zobrazovacích metod, ideálně CT vyšetření mozku. U čerstvé ischemické mozkové mrtvice je nejprve CT bez významného nálezu, ale s odstupem několika hodin se na něm rozvine obraz mozkové ischémie. Součástí vyšetření by mělo být EKG k vyloučení fibrilace síní a podobných arytmií.
Léčba: U některých lidí je možné podat tzv. trombolýzu, což jsou sloučeniny přímo rozpouštějící krevní sraženiny. Tyto léky mají nicméně efekt pouze tehdy, pokud jsou podány brzy po prvních projevech mrtvice a navíc mohou mít závažné vedlejší účinky - nejsou tedy určeny pro každého. Většina pacientů je léčena klidem na lůžku, hydratací a léky na ředění krve. Tíže postižení se může výrazně snížit časnou usilovnou rehabilitací.
Krvácivá CMP
Příčiny: Krvácivé CMP tvoří asi jen 20% všech mrtvic, jsou však mnohem vážnější než ischemické CMP. Krvácivé mozkové příhody jsou určitým podtypem krvácení ho hlavy a jsou způsobeny přímo prasknutím cévy v mozku, proud krve se vyvalí ven a mechanicky poškodí okolní mozkové struktury. Základní příčinou je dlouhodobě neléčený vysoký krevní tlak, který je v narušení malých mozkových cév nejvýznamnější. Svou roli hrají někdy i genetické predispozice spojené s vrozeným oslabením cévních stěn mozku. Stěny těchto cév se vlivem třeba i normálního krevního tlaku začnou vydouvat a vznikají výchlipky nazývané aneurysmata. Stěny těchto aneurysmat snadněji praskají a vzniká velmi nebezpečná forma krvácivé CMP.
Rizikový faktor: Hlavním rizikovým faktorem je onen vysoký krevní tlak. Jeho léčba je v prevenci zásadní.
Projevy: Příznaky se obvykle zásadně neodlišují od ischemické mrtvice, nicméně je tu jeden rozdíl. Pokračující krvácení může způsobit vznik nitrolebního přetlaku, který může člověka snadno usmrtit.
Diagnostika: Opět je základem anamnéza a fyzikální vyšetření pacienta, kde musím znovu zdůraznit význam Mingazzinhio zkoušky. K potvrzení diagnózy krvácivé mozkové příhody potřebujeme CT vyšetření mozku, které krvácení přesně ukáže. Doplnit lze i CT angiografii mozku, která odhalí případné krvácející aneurysma.
Léčba: U většiny lidí postačuje klid na lůžku, monitorace krevního tlaku a zabránění jeho výkyvům (vadí i příliš vysoký, i příliš nízký tlak). Z léků je dále možno podávat přípravky proti otoku mozku. Pokud je zdrojem krvácející aneurysma, je možné zastavit krvácení endovaskulárním nebo neurochirurgickým zákrokem.
Zdroje
https://www.nhs.uk
https://www.mayoclinic.org
