Nádory míchy jsou méně častou skupinou nádorů a ve většině případů jsou nezhoubné. Na druhou stranu mohou být velmi nebezpečné svým růstem v blízkosti míchy a souvisejících anatomických struktur.
Příčiny: V drtivé většině není příčina vzniku nádoru míchy jasná a jde o souhru genetických předpokladů a vlivů zevního prostředí. V některých případech může být vícečetný výskyt některých míšních nádorů součástí určitých genetických syndromů (např. neurofibromatóza a syndrom von Hippel-Lindau).
Typy nádorů: Nádory míchy mohou vycházet buď z vlastní tkáně míchy, nebo z okolních míšních obalů a do značné míry jde o nádory obdobné mozkovým nádorům (ependymomy, meningeomy, astrocytomy a vzácněji oligodendrogliomy). Kromě toho se zde mohou vyskytnout neurofibromy, které vznikají z obalů nervů odstupujících z míchy.
Pozn.: Do oblasti míchy mohou prorůstat i metastázy různých zhoubných nádorů, které postihly páteř. Důsledky mohou být podobné jako u primárních míšních tumorů.
Projevy: Míšní nádory se zprvu nemusí nijak projevovat, svým růstem však začnou zužovat páteřní kanál, utlačovat míchu, narušovat funkci míšních nervů a poškozovat okolní tkáně. Mohou se objevit bolesti zad vystřelující do končetin a – co je horší – poruchy funkce míchy pod místem zúžení, což bývá spojeno se svalovou slabostí, poruchami hybnosti a citlivosti některých částí těla. Nepříjemným příznakem postižení dolního konce míchy může být syndrom míšního konu s narušením funkce svěračů s inkontinencí stolice nebo moči a s narušením sexuálních funkcí. Pokud nádor vyrůstá z míšních kořenů v páteřním kanálu bederní nebo křížové oblasti pod dolním koncem míchy, mohou se objevit příznaky syndromu kaudy.
Diagnostika: Při obtížích je člověk obvykle vyšetřen neurologem, který může při fyzikálním vyšetření pojmout podezření na narušení funkce míchy v určité oblasti. Na tuto oblast je pak možné zaměřit některou ze zobrazovacích metod, jako je CT vyšetření nebo magnetická rezonance. U tumorů, které se šíří do mozkomíšního moku, může pomoci cytologické vyšetření vzorku mozkomíšního moku získaného lumbální punkcí.
Terapie: Základem terapie míšních nádorů je jejich chirurgické odstranění. To se ovšem velmi snadno řekne, ale hůře udělá. Vzhledem k lokalizaci nádorů jsou nutné mnohdy velmi složité neurochirurgické zákroky, které mají vyšší riziko komplikací a trvalých následků. Dalšími formami terapie některých míšních tumorů může být ozařování a chemoterapie.
Zdroje
https://www.aans.org
https://www.mayoclinic.org
