Rakovina slinivky břišní neboli karcinom pankreatu je jednou z nejhorších typů rakoviny. Její přežití i u léčených lidí je velmi nízké. Rok po vyslovení diagnózy přežívá přibližně 5% nemocných, pět let po vyslovení diagnózy přežívá již jen cca 1-2% nemocných. To znamená, že ze 100 lidí s nalezeným nádorem bude za pět let žít v průměru jen jeden. Povězme si o této chorobě něco více.
Příčiny: Významnou příčinou je kouření, dalšími může být jistý genetický předpoklad, věk, mužské pohlaví a chronický zánět slinivky břišní (ten bývá často způsoben nadměrným přísunem alkoholu).
Projevy: Záleží na místě vzniku nádoru. Pokud vznikne v části slinivky nazývané hlava pankreatu, může se projevit náhlým vznikem nebolestivé žloutenky (tj. žloutenky nedoprovázené bolestí v pravém podžebří). Je to způsobeno tím, že tato část slinivky naléhá na žlučovod a rostoucí nádor tak způsobí poruchu odtoku žluči. Játra tak ztratí schopnost vylučovat žlučí látku zvanou bilirubin a ta způsobí zažloutnutí kůže, sliznic a očí. Žlučová barviva dávají za normálních okolností stolici hnědou barvu, a proto se při uzávěru žlučových cest objeví abnormálně světlá stolice. Zhoršený odtok žluči může souviset s rizikem vzniku zánětů žlučových cest. Nádory rostoucí v ostatních částech slinivky (tělo a ocas pankreatu) se zprvu neprojeví vůbec, což je horší. Pokročilejší nádory se projeví bolestí břicha, která je obvykle lokalizovaná do nadbřišku, nechutenstvím, hubnutím, nevolností, únavou a mnoha dalšími neurčitými příznaky. Projevy včetně zežloutnutí jsou prakticky totožné u rakoviny žlučníku.
Schéma - blízký vztah rakoviny hlavy slinivky břišní ke žlučovodu a vývodu slinivky
Diagnostika: Diagnostika je podobná jako u rakoviny žlučníku. Lékař pojme podezření zejména při náhlém nebolestivém zežloutnutí. K přesnější diagnóze pomůže například ultrazvuk břicha, CT vyšetření nebo ERCP. Rozsah nádoru, prorůstání do okolí a eventuálně i napadení okolních lymfatických uzlin hodnotíme pomocí endosonografie. Při nálezu podezřelého ložiska ve slinivce se běžně provádí odběry tumor markerů, pro slinivku je nejcitlivější marker CA 19-9. Zmíněná endosonografie může být doplněna cílenou biopsií ložiska, které umožní její histologické vyšetření.
Pozn: ERCP je vyšetření zdánlivě podobné gastroskopii - přes ústa se do trávicí trubice vsune elastická hadice. U ERCP se zasune až do tenkého střeva a odtud se vysune speciální vodič do Vaterské papily*. Tímto vodičem se pak do vývodu slinivky břišní (který bývá společný se žlučovodem) vypustí kontrastní látka a lékař na rentgenu uvidí odvodný systém slinivky břišní a jeho nepravidelnosti, zúžení, uzávěr apod.
Léčba: Po zjištění přítomnosti nádoru je nutné co začít s léčbou. Je-li nádor teprve v prvním stádiu, což není časté, tak se chirurgicky odstraňuje postižená část slinivky břišní s okolními orgány a tkáněmi. Velmi často se mimo vlastního nádoru slinivky naleznou už i jeho metastázy v játrech a to prognózu nemocného výrazně zhoršuje. Mimo chirurgii lze použít chemoterapii a léčbu někdy velmi těžkých bolestí břicha. Pro zlepšení kvality zbývajícího života mohou lékaři (gastroenterologové) provést ERCP se zavedením trubicovitého stentu, který umožní odtok žluči. V případech, kdy toto není možné, lze nasondovat žlučové cesty zvenčí (perkutánní transhepatální cholangiografie) a zajistit odtok žluči tímto směrem (perkutánní transhepatální drenáž). Vzhledem k tomu, že nádor může ve slinivce výrazně snížit tvorbu trávicích enzymů, může být nutné je podávat v lékové formě.
* Vaterská papila je místo ve stěně duodena, do kterého společně vyúsťují žlučové cesty společně s vývodnými cestami ze slinivky břišní.
Zdroje
https://www.webmd.com
https://www.mayoclinic.org
