Zhoubné nádory štítné žlázy patří k méně častým formám rakoviny. Lze je navíc relativně dobře léčit a nemívají až tak vysokou úmrtnost. Stejně jako u jiných forem rakoviny je i zde důležitý včasný záchyt. Abychom se v různých formách rakoviny štítné žlázy lépe zorientovali, je dobré vědět, že ve štítné žláze jsou 2 základní typy buněk, nichž mohou nádory vznikat:
1. Buňky folikulární – Těchto buněk je většina a tvoří vlastní hormony štítné žlázy (tyroxin a trijodtyronin). Z těchto buněk vznikají celkem tři typy zhoubných nádorů – první dva, folikulární a papilární typ, jsou nejčastějšími typy zhoubných nádorů štítné žlázy. Jsou relativně málo zhoubné a jejich buňky si zachovaly schopnost zdravých buněk štítné žlázy vychytávat z krve jód. To je velmi důležité pro léčbu. Třetí typ se nazývá anaplastický a je velmi nebezpečnou formou zhoubného nádoru vycházející z folikulárních buněk. Nádorové buňky jsou nevyzrálé, rychle se množí i metastazují a neuchovaly si schopnost zdravých folikulárních buněk vychytávat jód.
2. Buňky parafolikulární – Těchto buněk je ve tkáni štítné žlázy poměrně málo. Jsou zajímavé tím, že vytváří hormon kalcitonin. Ten má význam pro metabolismus vápníku v našem těle. Z těchto buněk vychází tzv. medulární typ nádoru štítné žlázy. Vzhledem k tomu, že nevychází z buněk folikulárních, neumí vychytávat jód z krve.
Abychom to shrnuli, zhoubné nádory štítné žlázy lze rozdělit takto:
1. Zhoubné nádory z folikulárních buněk
a) Papilární typ – umí vychytávat jód, relativně málo nebezpečný
b) Folikulární typ – umí vychytávat jód, relativně málo nebezpečný
c) Anaplastický typ – neumí vychytávat jód, velmi nebezpečný
2. Zhoubný nádor z parafolikulárních buněk
d) Medulární typ – neumí vychytávat jód, relativně málo až středně nebezpečný
Příčiny: Všechny příčiny vzniku zhoubných nádorů štítné žlázy neznáme. Velký význam na jejich vznik má kontakt s radioaktivitou, proto došlo k výrazně zvýšenému výskytu rakoviny štítné žlázy v Evropě po výbuchu v atomové elektrárně Černobyl. Vyloučit se nedá ani vliv genetiky, protože genetika obecně hraje roli ve vzniku prakticky všech nádorů. Jistým rizikovým faktorem je i pohlaví, rakovina štítné žlázy se o něco častěji vyskytuje u žen. Některé formy rakoviny štítné žlázy se vyskytují u nemocných s MEN syndromem, to je však relativně vzácné.
Projevy: Projevy zhoubných nádorů štítné žlázy jsou různé. Projevit se může vlastní masa nádorové tkáně, která může být na krku hmatná jako tuhý uzlík nebo větší boule. Velké nádory mohou vést k útlaku okolních tkání, například jícnu (poruchy polykání) a dýchací trubice s hlasivkami (potíže s dýcháním, chrapot, zhrubnutí hlasu). U zhoubných nádorů jsou málo časté změny funkce štítné žlázy*, ale přesto se projevy zvýšené i snížené funkce štítné žlázy mohou někdy objevit. Zvýšená činnost by se projevila v případě, že buňky zhoubného nádoru si zachovaly dobrou schopnost výroby hormonů štítné žlázy a snížená činnost by se projevila v případě, že by velmi agresivně do okolí rostoucí nádor zničil okolní zdravou tkáň štítné žlázy. Metastázy mohou způsobit nebolestivé zvětšení mízních uzlin v oblasti krku.
* To je rozdíl oproti nezhoubným nádorům štítné žlázy. Ty jsou častější než ty zhoubné a bývají obvykle spojeny se zvýšenou funkcí štítné žlázy (buňky nezhoubných nádorů si totiž uchovávají schopnost vyrábět hormony štítné žlázy a to dokonce ve zvýšené míře).
Diagnostika: Podezření lze získat i pohmatem, kdy v místě štítné žlázy na krku najdeme nádorový uzel (To samozřejmě vůbec neznamená, že každý uzlovitý útvar ve štítné žláze je rakovina, to tedy opravdu ne - více viz text o uzlech štítné žlázy.). Dalším vyšetřením je ultrazvuk krku, který nám štítnou žlázu a její strukturu dobře zobrazí. Najdeme-li při pohmatu i ultrazvukem podezřelé ložisko, lze provést biopsii štítné žlázy tenkou jehlou. To znamená, že (ideálně) pod kontrolou ultrazvukem vbodneme do ložiska přes stěnu krku tenkou jehlu a získáme vzorek, který pošleme na cytologické vyšetření. Pod mikroskopem se pak prokáže, zda se jedná o rakovinu či nikoliv.
Prevence: Moc se toho udělat nedá, lze doporučit vyhýbání se zdrojům radioaktivního záření. Pokud na krku najdete neznámý uzlovitý útvar, který tam dříve nebyl, je dobré navštívit lékaře. Rakovina to nejspíše nebude, ale je dobré mít jistotu.
Léčba: Základem léčby je odstranění nádorové tkáně, v tomto případě se obvykle odstraní celá tkáň štítné žlázy (operace se nazývá thyroidektomie). Problém je, že nádory v době záchytu již obvykle stihly vytvořit metastázy v místních uzlinách. Přítomnost metastáz je u řady jiných nádorů velkou komplikací, někdy i rozsudkem smrti. Ne tak zde. Jak jsem psal výše, nejčastější typy zhoubných nádorů jsou folikulární a papilární typ, jejichž buňky mají zachovanou schopnost zdravých buněk štítné žlázy vychytávat jód. Využijeme toho následovně – pacientovi se podá radioaktivní jód 131, který začne cirkulovat v jeho těle. Pokud se kdekoliv v těle nacházejí metastázy papilárního či folikulárního nádoru, začnou tento jód vychytávat a následně pomřou, protože nádorovým buňkám radioaktivita vůbec nesvědčí. U zhoubných nádorů, které schopnost vychytávat jód nemají, tato léčba bohužel nefunguje.
Zdroje
https://www.nhs.uk
https://www.mayoclinic.org
