Svědění kůže (latinsky pruritus) je častým příznakem mnoha onemocnění. Na první pohled by se mohlo zdát, že tyto nemoci budou spadat do působnosti kožního lékaře, ale není to tak docela pravda – svědění může být příznakem i mnoha systémových a závažných chorob. Jaké tedy mohou být příčiny tohoto nepříjemného příznaku?
Příčiny:
1. Mykózy (plísně) – Plísňová onemocnění mohou způsobit svědění. Jsou obvykle léčena kožním lékařem. Kromě léčby je někdy dobré si položit otázku, proč dotyčný mykózou onemocněl. Plísně častěji napadají oslabené jedince, nemocné s narušenou imunitou (včetně poruchy imunity u AIDS) a více se vyskytují i u lidí s cukrovkou. To samozřejmě vůbec neznamená, že každý s mykózou musí některým z výše uvedených nemocí trpět, detailnější vyšetření pacientů s chronickými plísňovými onemocněními není nicméně vůbec špatný nápad.
Dodejme, že i dlouhodobé užívání antibiotik může být provázeno vznikem kožní mykózy, protože bakterie oslabené antibiotikem uvolní v těle člověka místo plísním a ty se rozmnoží (na plísně antibiotika neúčinkují). Kožní mykózy vznikají častěji v místech zapářky, jako jsou třísla, oblast pod prsy u žen a v kožních řasách a záhybech u obéznějších pacientů. Kromě svědění bývá přítomno i zčervenání kůže, někdy i nepříjemné pálení. Plísně se léčí pomocí tzv. antimykotik, obvykle podávaných ve formě mastí či tablet.
2. Opruzeniny - Opruzeniny vznikají v místě mechanického namáhání kůže, zejména jde o tření kožních ploch. Podobně jako u mykóz je riziko opruzenin vyšší v kožních záhybech u obézních lidí. Obvykle je najdeme v prostoru pod prsy a v tříslech. Opruzeniny jsou zarudlé plochy, které bolí, nepříjemně palčivě pálí a svědí.
3. Atopický ekzém – Jedná se o chronické alergické kožní onemocnění, které může vzniknout v jakémkoliv věku, obvykle se však vyskytuje již v dětství a provází postiženého celý život. Jeho léčba je velmi obtížná a většinou spočívá v kombinaci léků a režimových opatření. Více informací najdete v příslušném článku.
4. Kopřivka – Kopřivka je opět alergické onemocnění kůže, které je ovšem spíše akutního charakteru – náhle vznikne, rychle odezní. Kromě svědění se na kůži objeví charakteristické pupeny a obvykle dojde k zarudnutí. Více si přečtěte v článku o kopřivce.
5. Svrab - Svrab je relativně časté onemocnění, které je způsobené parazitem zvaným zákožka svrabová. Samička tohoto parazita si hloubí chodbičky pod kůží a to vede k nepříjemnému svědění. Častěji postižená je jemnější kůže mezi prsty, na zápěstí, v předkožce penisu apod.
6. Plané neštovice – Toto virové snadno přenosné onemocnění je typické pro dětský věk a prodělal ho snad každý z nás. Nemoc se projeví jako horečnatý stav se svědivou vyrážkou. O něco závažnější je průběh planých neštovic u dospělých lidí, velmi nebezpečný je u těhotných žen, kdy může dojít k poškození plodu. Podrobnosti včetně konkrétních projevů, prevence a léčby najdete v textu o této nemoci.
7. Poruchy odtoku žluči – Pokud z jakéhokoliv důvodu dojde k poruše odtoku žluči (žlučové kameny ucpou žlučovod, žlučovod je zúžen nádorem, žlučové cesty jsou postižené primární biliární cirhózou nebo primární sklerozující cholangitidou) z jater do tenkého střeva, začnou se v těle produkovat látky, které se za normálních okolností žlučí vylučují do stolice. Jednou z těchto látek je bilirubin, který způsobí vznik žloutenky. Dalšími látkami jsou žlučové kyseliny, které se začnou ukládat v kůži a způsobí nepříjemné svědění. Pokud se lékařům podaří žlučovod zprůchodnit, či jinak umožnit odtok žluči, tak oba příznaky vymizí.
8. Selhávání ledvin – Dochází-li u člověka k selhávání ledvin s neschopností vylučovat odpadní látky, začnou se hromadit v těle. Je tu podobnost s poruchou odtoku žluči. V tomto případě však nebudou za svědění zodpovědné žlučové kyseliny, ale v těle se hromadící močovina.
9. Kožní lymfomy - Některé lymfomy způsobují převážně kožní postižení, které má podobu nehojícího se nepříjemně svědivého ekzému. Příkladem těchto kožních forem je tzv. mycosis fungoides a Sézaryho syndrom.
Diagnostika: Vzhledem k širokému množství chorob, které mohou svědění způsobit, je i velké množství diagnostických metod. Je-li svědění doprovázeno vyrážkou, nejlepším řešením je vyšetření u kožního lékaře. U svědění bez viditelného kožního projevu je vhodné udělat alespoň základní laboratorní vyšetření krve, které nás může informovat o cukrovce a selhávání ledvin i poruchu odtoku žluči.
Komplikace: Úporné svědění je velice nepříjemné a někteří lékaři ho označují za určitý podtyp bolesti. Poškrábání svědícího místa sice na chvíli pomůže, ale kůži podráždí ještě víc, takže je velká šance, že se svědění zase objeví. Škrábáním se navíc poškodí kožní kryt (včetně případného stržení strupů) a do kůže v tomto místě může proniknout bakteriální infekce (dojde k tzv. impetiginizaci). Vzhledem k této komplikaci je rozumnější si svědící místa neškrábat, mnohdy je to nicméně nemožné vydržet.
Léčba: Léčba by měla být směřována proti nemoci, která svědění způsobila (viz jednotlivé příčiny). I samotné svědění jako příznak ovšem umíme tlumit a poměrně účinná jsou v tomto ohledu tzv. antihistaminika. Antihistaminika se používají i jako protialergické léky, u chronického svědění se poměrně často používá sloučenina bisulepin (Dithiaden). Má poměrně dlouhý poločas účinku, ale způsobuje ospalost a útlum. Znovu opakuji, že antihistaminika pouze tlumí pocit svědění a neléčí jeho příčinu.
Zdroje
https://www.webmd.com
https://www.mayoclinic.org
https://www.healthline.com
