Ulcerózní kolitida je vzácným autoimunitním typem zánětu trávicí trubice podobně jako Crohnova choroba, od Crohnovy choroby se však v některých vlastnostech významně odlišuje. První a zásadní rozdíl je, že ulcerózní kolitida postihuje pouze tlusté střevo. Nejčastěji začíná v oblasti konečníku a postupuje směrem k tenkému střevu. Tenké střevo však nikdy nenapadá.
Příčiny: Stejně jako u Crohnovy choroby jde o autoimunitní zánět neznámé příčiny. Náš vlastní imunitní systém napadá naše tělo, v tomto případě poškozuje buňky střevní stěny tlustého střeva, ulcerózní kolitida má tedy podobu zánětu tlustého střeva.
Prevence: Zde je to zajímavé. Zdá se, že vhodnou prevencí je zvýšený příjem vlákniny (podobně jako je tomu u rakoviny tlustého střeva) a kupodivu i kouření. Ano slyšíte dobře, nižší výskyt ulcerózní kolitidy u kuřáků je snad jediný pozitivní efekt, který kouření může mít.
Projevy: Typicky se objevují nutkavé průjmy, často spojené s křečemi, bolestmi břicha, bolestí konečníku s bolestmi při stolici a příměsí hlenu a krve ve stolici. K tomu podobně jako u Crohnovy choroby může přistupovat hubnutí, únava a zvýšená teplota. Chronicky probíhající zánět může vyvolat zúžení střevní stěny. Těžce probíhající nemoc může způsobit akutní toxické megakolon, které je jednou z nejobávanějších komplikací ulcerózní kolitidy.
Diagnostika: Kromě anamnézy obtíží a fyzikálního vyšetření mají význam krevní náběry (parametry výživy, sedimentace, CRP, častá přítomnost autoprotilátek ANCA potvrzená sérologicky) a v diferenciální diagnostice i vyšetření stolice (novinkou je vyšetření tzv. kalprotektinu ve stolici). Pro zhodnocení délky a tíže postižení tlustého střeva je zcela nepostradatelná kolonoskopie, kdy můžeme z viditelně postižené sliznice odebrat vzorky na histologii k definitivnímu potvrzení diagnózy.
Komplikace: V terénu zánětu ulcerózní kolitidy je vyšší riziko vzniku rakoviny tlustého střeva. Kromě toho stěna střeva poškozená zánětem může ztratit schopnost posunovat tráveninu. V takovém případě totiž může dojít k rozvoji střevní neprůchodnosti (ileus). Bakterie a jejich toxiny mohou tak snadno začít prostupovat střevní stěnou a způsobit zánět pobřišnice (peritonitida), což je život ohrožující stav.
Léčba: V terapii se mohou podávat sloučeniny obsahující protizánětlivou sloučeninu mesalazin (např. Asacol, Salofalk, Pentasa aj.), jejichž efekt je u ulcerózní kolitidy obvykle velmi uspokojivý.
Silnějším typem léků jsou nejrůznější imunosupresiva. Při akutním zhoršení stavu je možné nasadit kortikoidy, k dlouhodobější terapii se používají především léky obsahující azathioprin (např. lék Imuran). Využít lze v akutní fázi i enterální výživu, ta má však lepší účinek spíše u Crohnovy choroby.
Nejúčinnější metodou terapie je biologická léčba, která v tomto případě znamená, že do těla aplikujeme protilátky namířené proti TNF-afa, což je sloučenina nutná pro průběh zánětlivých procesů v těle. Příkladem těchto sloučenin je např. infliximab (např. lék Remicade) a adalimumab (např. lék Humira). Další možností je podávání protilátky, která zablokováním určitého receptoru blokuje vstup bílých krvinek do místa zánětu a tím jej tlumí, příkladem je sloučenina vedolizumab (lék Entyvio). Prostředky biologické terapie jsou drahé, jsou podávány specializovanými centry a jsou rezervovány pouze pro pacienty s těžším a komplikovanějším průběhem choroby.
U těžkých akutních, nebo chronických forem, které nereagují na léky, je zde možnost řešit situaci chirurgicky. Operačně se odstraní postižená část tlustého střeva (někdy celé tlusté střevo) a horní pahýl se napojí na konečník. Někdy se před tímto napojením vytvoří dočasná kolostomie, aby si střevo odpočinulo. Je nutno zdůraznit, že i takto ponechaný konečník se může stát místem vzniku nádoru tlustého střeva a jsou nutné jeho pravidelné lékařské kontroly. Nejradikálnější operací je odstranění celého tlustého střeva i s konečníkem a vytvoření tzv. ileoanálního pouche, nebo vyvedení tenkého střeva na povrch břicha (tzv. ileostomie).
Zdroje
https://www.nhs.uk
https://www.webmd.com
