Zánět ledvin (neboli odborně pyelonefritida) je nepříjemný a nebezpečný stav, kdy je tkáň ledvin napadena bakteriální infekcí. Zánět může nejen poškodit ledviny, ale může se z nich snadno rozšířit do krevního oběhu (ledviny jsou totiž silně prokrvený orgán) a způsobit tak otravu krve.
Příčiny: Typickým původcem infekčních zánětů ledvin jsou bakterie. Do ledvin se bakterie mohou dostat z jiného místa v těle krevním oběhem, nebo vzestupnou cestou přes močové cesty. Do značné míry může souviset s poruchou odtoku moči z močových cest. Pokud moč neodtéká a hromadí se, stává se živnou půdou pro bakteriální infekci, která může postupovat až k ledvinám. K poruše odtoku moči může docházet u močových kamenů, při nádorových onemocněních močových cest, u horší vyprazdňovací funkce močového měchýře a u podkovovité ledviny. K opakovaným zánětům ledvin u dětí vede i tzv. vezikoureterální reflux. To je stav spojený se zpětným tokem moče, kdy se moč vrací z močového měchýře směrem do močovodů a k ledvinám. Častější záněty ledvin jsou také u diabetiků. Cukrovka je totiž spojená s horší funkcí imunitního systému a častějším vznikem infekcí.
Schematicky znázorněný akutní zánět ledviny (otok, nepravidelný povrch)
Projevy: Klasickými projevy jsou horečka, schvácenost, únava, někdy nevolnost a zvracení. Může se objevit časté močení, nezřídka provázené bolestí a pálením. Horečka při zánětu ledvin může být tak vysoká, že vyvolá zimnici s třesavkou a nepříjemné bolesti hlavy - může snadno napodobit i zánět mozkových blan. Vzhledem k anatomickému uložení ledvin se objevuje bolest v zádech v bederní oblasti, která se zvýrazňuje při poklepu a pohmatu. Může být přítomna i bolest břicha. Pokud se infekce z ledvin rozšíří do krevního oběhu a nastane otrava krve, může dojít k celkovému selhání základních životních funkcí, k šokovému stavu a nezřídka i ke smrti.
Diagnostika: Při laboratorním vyšetření krve zjistíme zvýšené CRP a vyšší počet bílých krvinek, tj. nepochybné známky zánětu v lidském těle. Cenné je i chemické vyšetření moči, kdy v moči a v sedimentu najdeme bílé krvinky, bakterie, bílkovinu a červené krvinky. Definitivní potvrzení získáme při mikrobiologickém vyšetření moči, které do několika dnů prokáže množství i druh přítomných bakterií. S léčbou při podezření nicméně začneme ihned a na výsledky mikrobiologie nečekáme.
Léčba: Základní léčebnou metodou je podávání antibiotik. Je nutné použít účinná antibiotika v dostatečné dávce a u "rozjetého stavu" je nejlepší je aplikovat nitrožilně. K tomu je nutné zajistit dostatečný přísun tekutin (třeba i pomocí infuzí) a podávání léků na snížení teploty. Při nepříjemných bolestech je možné podávat léky k jejich tlumení, tj. analgetika.
Zdroje
https://www.mayoclinic.org
https://www.healthline.com
