Zúžení plicní (pulmonální) chlopně patří mezi málo časté chlopenní vady. Odborně se tento stav označuje jako pulmonální stenóza a postižena je plicní chlopeň oddělující pravou komoru od plicní tepny. Plicní chlopeň se otevírá během stažení srdečního svalu (systoly), kdy je krev vypuzována z pravé komory do plicní tepny. Tok krve je umožněn správně otevřenou pulmonální chlopní, při jejím zúžení však krev nemůže odtékat do plicnice a to způsobuje tlakové přetěžování pravé komory.
Příčiny: Zúžení plicní chlopně je nejčastěji vrozené, méně často vzniká během života jako komplikace revmatické horečky. Od doby plošného užívání antibiotik je nicméně riziko revmatické horečky v ČR velmi nízké. Ze vzácných příčin ještě uveďme karcinoidový syndrom, který je způsoben vylučováním sloučeniny serotoninu z nádoru známého jako karcinoid. Serotonin působí vazivovatění plicní chlopně a tím i její zužování.
Projevy: Zúžení plicní chlopně se projevovat nemusí, nebo se začne projevovat námahovou dušností, únavou, nevýkonností, bolestmi na hrudi a případně i opakovanými kolapsy s krátkodobým bezvědomím. Postupně narůstají příznaky srdečního selhávání a zvyšuje se riziko vzniku poruch srdečního rytmu.
Diagnostika: U pacienta můžeme nejprve zjistit výše zmíněné klinické projevy a na EKG mohou být přítomné známky přetížení pravé komory. Pulmonální stenóza způsobuje srdeční šelest, po jehož nálezu je vhodné doplnit ECHO srdce (či přesnější jícnové ECHO). Toto vyšetření vadu potvrdí a navíc pomůže určit její tíži.
Léčba: U některých pacientů je postup pouze symptomatický, jsou sledování kardiologem a dostávají léky na srdce. Opravit funkci zúžené chlopně lze pomocí jejího roztažení speciálním balónkem (balónková valvuloplastika). Další možností je implantace umělé chlopně, což nicméně vyžaduje kardiochirurgický zákrok.
Zdroje
https://www.heart.org
https://www.mayoclinic.org
