Histologie

Histologie (ZS i LS)

 

Aktualizace 2021/2022 od L.B.

Histologie - druhý z hlavních předmětů prváků. Pro většinu růžovo-fialový strašák. Během roku na ni moc času není, protože vás plně zaměstnává anatomie. Ale je tu s námi, tak je potřeba se s ní poprat.

Forma výuky

1) Přednášky

Probíhají 1x týdně – 1,5 hodiny. Úroveň je různá a závisí na přednášejícím. Během roku jsem byla pouze na pár z nich, ale moc mi nedaly; pro mě bylo efektivnější učit se z učebnic. Rozhodně lze bez nich přežít a i udělat zkoušku. Ale např. dr. Zajícová má opravdu pěkné přednášky a doporučuji i přednášky na cytologii od doc. Kučery. Dr. Šrámek navíc dělal páteční online semináře, jejichž záznamy jsou na YT.

2) Praktická cvičení

Probíhají 1x týdně - dvě a čtvrt hodiny. Vždy je máte společně s vedlejším kruhem (např. kruh 1 a 2) - hodinu vede doktor jednoho z kruhů. Praktika u nás byla koncipována tak, že je vedla vždy dr. Zajícová. V první části měla prezentaci s teorií a obrázky (jsou k dispozici na moodlu - velmi doporučuji!). Poté jsme měli čas na mikroskopování - někdy i 45 min.

Zápočet

Nároky pro získání zápočtu jsou velmi rozdílné. Náš kruhový vyučující dr. Šrámek skoro nekontroloval ani docházku a za každý semestr jsme doma psali kolem 3 počítačových testů (samozřejmě s učebnicí vedle nás). Naopak dr. Zajícová docházku kontrolovala, její kruh psal počítačové testy v hodinách a měl i preparátová zkoušení.

Zkouška

Letos se objevila novinka - počítačový test, který nahradil předešlé ústní zkoušení. Test má 70 otázek a je na něj 60 minut. Otázky mají 4 možnosti a pouze 1 odpověď je správná. Musíte z něj mít alespoň 70 %. 

Jsou tam teoretické otázky, ale i obrázky - např. poznat, o jaký preparát se jedná; co je to za typ buněk; jak se daná struktura jmenuje. Obtížnost otázek je velmi různá. Některé z nich jsou velmi lehké (např. pokud člověk chodí mikroskopovat, obrázky preparátů pro něj nejsou problém), u jiných se k odpovědi dopracujete vylučovací metodou (někdy vám zbydou 2 možnosti a musíte si tipnout) a některé jsou prostě ???. Někdy se ptají na základní věci (např. z čeho se skládá ledvinné tělísko) a jindy na detaily (např. na granula u pneumocytů typu II). Celkově je test hodnocen studenty jako těžký, určitě není zadarmo a není radno ho podcenit. Ale když nad učením nějaké hodiny prosedíte, zvládnout se dá.

Po úspěšně zvládnutém testu jdete na preparáty, které jsou víceméně formalita. Tam vás zkoušejí pracovníci ústavu. Vylosujete si/dostanete 3 preparáty. Cílem je poznat, o jaké preparáty se jedná a čím jsou barveny - to zapíšete do tabulky (na to máte 10 minut). Pak vás asistenti ještě zkouší ze struktur, které jsou na preparátu a mohou ptát i něco málo z teorie. Abyste prošli touto částí zkoušky, musíte poznat alespoň 1 preparát a nahrabat ještě nějaké body (přesné bodování a podmínky jsou uvedeny v SISu).

Na zkoušku máte 3 pokusy. Vždy musíte opakovat celou zkoušku, tj. zase začínáte testem (ovšem situace, kdy by někdo uspěl u testu ale ne u preparátů, prakticky nikdy nenastane). Pokud neuspějete u prvních 2 pokusů, jdete na třetí. Tam nejdříve zase píšete test - pokud ho nenapíšete, následuje ústní zkoušení jako v předešlých letech. Losujete si 3 otázky ze seznamu (je v SISu), z každé oblasti (obecná histologie, speciální histologie, embryologie) jednu.

Doporučení

Během roku se většina studentů histologii moc neučí, zvlášť pokud váš vyučující s vámi nepíše testy. Ale velmi doporučuji se histole alespoň trochu během roku věnovat. Usnadní vám to učení na konci roku a i na zkoušce z anatomie po vás histolu budou chtít.

Kreslení preparátů je určitě výhodou, lépe si to zapamatujete. Navíc pokud se dostanete nedej bože na ústní, můžou po vás chtít, abyste jim něco nakreslili. Ale pokud to po vás není vyloženě vyžadováno, ne všichni mají motivaci to dělat. A já osobně za celý rok nakreslila tak 5 obrázků – dá se přežít i bez toho.

Demonstrátoři jsou studenti z řad starších ročníků. Během mikroskopování obcházejí kolem a vždy vám rádi se vším pomohou, např. pokud v mikroskopu nemůžete najít nějakou buňku, nebo si nejste jisti s barvením.

Je jedno, jak je něco napsáno v učebnici. Musíte se řídit tím, jak se to učí u nás na ústavu (např. velikosti buněk). Problém je ovšem v tom, že každý to učí jinak a chce to slyšet jinak (a s tím prostě nic nenaděláte). Záleží na tom, kdo vás zkouší.

 

Aktualizace 2020/2021 od M.S.

Postrach prvního ročníku, kladivo na prváky, růžové peklo – jak jen chcete. Histologie je druhý hlavní předmět úvodního ročníku medicíny – s tím se však dost špatně smiřuje a druhou příčku si kompenzuje potěšením z vyhazování studentů od závěrečné zkoušky. O tom však až později!

Předmět je koncipován stejně jako anatomie (a valná většina ostatních předmětů), a sice formou přednášek a praktických cvičení. Přednášky byly letos nahrávány na fakultní Moodle v offline verzi, jejich užitečnost je už sporná. Osobně hodně doporučuji úvodní přednášky z cytologie od doc. Kučery, jinak jsem, přiznám se, přednášky nesledoval.

Průběh praktických cvičení se hodně liší od učitele k učiteli. My jsme měli doktorku Š., která byla opravdu skvělá. Do histologie neskutečně zapálená, látku dokázala vysvětlit pěkně a ještě pro nás pořádala extra online hodiny, aby zbylo víc času na mikroskopování. Jediný nedostatek jsou možná až moc mírné nároky, k zápočtu stačilo malovat obrázky do Moodlu, ani myslím nebyly kontrolovány. Testy jsme si opravovali sami (takže byla samá áčka, hehe!). Na druhou stranu, náš „sesterský“ kruh učila dr. Z., která například udělování zápočtů prožívala mnohem více, dokonce probíhalo i zápočtové ústní zkoušení.

Samotná zkouška je vyvrcholením předmětu. Většina studentů si ji dává až po anatomii (což je samozřejmě logické), protože se jedná o zkoušku rozsahově výrazně menší. Stojí ale i za zvážení jít první na histologii, zkoušející jsou opravdu výrazně milejší a nechtějí vyhazovat, na rozdíl od regulérních termínů. Zkouška probíhá na Purkyňově ústavu, zkouší většinou 3-4 zkoušející, kterým pomáhají asistenti z řad zaměstnanců ústavu (ne studentských lektorů, jako na anatomii). Losují se tři otázky (Cytologie a obecná histologie, Speciální histologie, Obecná embryologie), na potítku je času hodně, já osobně tam propotil asi 40 minut. Délka zkoušení se liší od zkoušejícího, v průměru odhaduji tak 50 minut. Slyšel jsem i historky o 2,5 hodinovém zkoušení, nejspíš jsou pravdivé. Po ústním zkoušení se jde na preparát, který zkouší asistent a většinou se jedná o naprostou formalitu.

Mortalita na zkoušce je opravdu velká. Doc. K. je světlá výjimka, zkoušku bere jako rozhovor se studentem, kterého chce něco naučit, ne ho a priori vyrazit. Já ze zkoušky odcházel s novými znalostmi, což se moc často nestává. (A ano, na další den jsem je zapomněl.) Opravdovými strašáky jsou doc. J. a dr. V., které vyhazují jednoho za druhým a skutečně na ústavu vytváří nepříjemnou a nepřátelskou atmosféru – těžko říct proč.

Ústav histologie je mezi studenty opravdu neoblíbený, to vzhledem k přístupu některých jeho zaměstnanců, nehledě na zbytečně podrobné vyučování některé látky (znalost tvorby hematoxylinu-eosinu jsem opravdu neuměl ani na zkoušku). Možná by stálo za zvážení osekat histologický syllabus, protože takhle předmět skutečně slouží především k osekání „přebytečného“ počtu studentů. Samozřejmě, zvládnout se to dá, ale není to příjemné.

P. S.: Co se týče učebnic a materiálů, přes rok jsem se občas podíval do Lüllmann-Rauchové, na zkoušku jsem se učil jen z vypracovaných otázek. Někdo volí kombinaci Junqueira-přednášky.

 

Aktualizace 2020/2021 od K. F.

Letos histologie (na rozdíl od minulého letního semestru, kdy začal covid – konkrétně můj kruh histologii prakticky neměl), probíhala dost organizovaně.

Přednášky a cvičení se přesunuly na Moodle. Každý týden tam student mohl najít odpovídající přednášku a cvičení jako prezentaci v Power Pointu s nahranou zvukovou stopou přednášejících a vyučujících. Tohle mi strašně vyhovovalo a doufám, že se to zachová, je to skvělý materiál ke studiu a člověk aspoň vidí, co že to vlastně chtějí.

Diskuze k přednáškám probíhala na Microsoft Teams, což je mimo jiné i platforma, kde se odehrávala po většinu roku kroužková výuka (cvika). Já histologii opakovala, takže jsem takto výuku měla oba dva semestry (to je asi novinka – meziročníky měly letos „vlastní“ kruh pod vedením dr. Šrámka – soustředil nás do jedné skupinky a měli jsme cvika samostatně, jindy to bylo tuším tak, že se jednotliví studenti hlásili na cvika k prvním ročníkům). Ale vím, že první ročníky chodily nějak organizovaně koukat na preparáty na ústav.

Co se týče zkoušky, tak se klasicky zkouší ze 3 okruhů (obecná histologie, speciální histologie, obecná embryologie). Z každého okruhu se táhne 1 otázka. Po ústní části se letos ukazovala 1 struktura na preparátu, kterou měl student pojmenovat (např. céva). Test se teď druhý rok nepsal (asi kvůli covidu) a buďme za to vděční.

Velká změna je to, že minulý rok na histole nebylo potítko. I když na anatomii bylo. Zvláštní, ale letos ho studentům vrátili.

Sice je zatím začátek zkouškového, ale stejně jako minulý rok i letos zkouší trio – doc. Kučera, doc. Jirkovská a dr. Vagnerová. Já byla u doc. Kučery a všechno proběhlo v pořádku, z doslechu vím, že i doc. Jirkovská s dr. Vagnerovou zkouší tak, že jsem zatím žádné stížnosti neslyšela.

Tak to nepodceňte, histola je velká zkouška a na 1. LF se extrémně prožívá. Hodně štěstí.

 

Aktualizace 2016 + pohled zevnitř

Předem přiznávám, že jsem zaměstnanec ústavu, takže můžu být oprávněně podezříván z podjatosti. Situace je po nedávných fluktuacích nejspíš již stabilně taková, že je histologie na dva semestry a zakončena společnou zkouškou v létě. Zápočet je obvykle v režii vedoucího příslušných praktik. Někde je to za účast, někde za průběžné známky z písemek a z ústního zkoušení. Součástí povinností k zápočtu může být i to, že studenti během výuky něco krátce oddemonstrují, tj. připraví si několik minut povídání pro celou skupinu.
 
Témata přednášek se rozdělují víceméně rovným dílem mezi ty, kdo mohou přednášet. Obvykle totéž přednáší pro každou paralelku někdo jiný, takže pokud se někdo chce vzdělávat v histologii pasivním způsobem a nekoliduje mu to s jinou výukou, má možnost přijít na přednášku sesterské a/nebo anglické paralelky. Začátek výuky má značně zastrašující charakter, totiž rychlokurz biologie buňky na přednáškách a rychlokurz histologické techniky na praktických cvičeních, což je vidět na poměrně zřetelně klesajícím počtu sledujících studentů na přednášce. Ve vlastní náplni předmětu dochází k posunu od mikroskopické anatomie k biologii tkání, základní limitací většího přesunu je to, že k tomu je třeba vycházet z toho, co se budou studenti učit až ve druhém ročníku na biologii a biochemii. Bolístkou jsou učební texty. Původní české texty jsou orientované jen na mikroskopickou anatomii (Klika&Vacek) a/nebo jsou zastaralé v informacích týkajících se molekulární biologie (jinak vynikající Junqueira), doporučená kniha Lüllmann-Rauch je poměrně stručná čerstvě vydaný Memorix histologie vychází ze starých českých převážně morfologicky orientovaných knih, navíc svým rozsahem i zaměřením příliš neodpovídá legendární německé edici Memorix. Dle mého názoru by se studenti neměli bát sáhnout po anglicky psané učebnici, když už nic jiného, tak později budou tu angličtinu stejně potřebovat. Podle mě nejlepší je Histology: A Text and Atlas, with Correlated Cell and Molecular Biology autorů Ross a Pawlina, ale jde sáhnout po jakékoliv učebnici doporučované ve světě. Je ale celá řada učebnic, existuje dokonce i "anglický memorix" v podobě knížečky High-Yield Histology.
 
Nedílnou součástí výuky histologie je embryologie. Ta byla rozdělena tak, že se část učí na histologii a část se učí na anatomii, na histologii se zkouší jen část předcházející organogenezi. Protože není čas vše odpřednášet, je embryologie probírána v rámci volitelné přednášky, která bohužel nemá dost velký rozsah na to, aby ji mohli navštěvovat všichni zájemci.
 
Zkouška probíhá tak, jak bylo naznačeno výše, tedy nejprve test, pak ústní a nakonec preparáty. Test je padesát otázek s výběrem několika možností, minimální počet správných otázek je 36. Jako každý test je i tento v některých případech nespravedlivý, ale korelace mezi výsledkem testu a výkonem u zkoušky je poměrně dobrá. Pokud jsem si mohl všimnout, tak skóre nemá velký vliv na celkové hodnocení. Zkouší doc. Kučera, doc. Jirkovská, dr. Vagnerová a dr. Becke. Občas se objevují historky o tom, jak doc. Jirkovská a dr. Vagnerová zkouší. Z mého pohledu přisedajícího zkouší obě v zásadě korektně, student, který není nervák a má něco v hlavě, se nemusí obávat. Jistou zvláštností doc. Jirkovské je to, že předpokládá, že student se nenaučil jen kostru, ale že se naučil i nějakou tu "molekulární omáčku" - tedy to, co je třeba i dle mého názoru pro další profesní život mnohem důležitější. U docentky často narazí studenti, kteří měli na střední škole slabou výuku organiky a biochemie, nepokládali za nutné si tyto znalosti doplnit a navíc zkusili "ušetřit čas" tím, že sáhli po jisté svůdně tenké žluté knize. Na docentku naopak velmi dobře zapůsobí, pokud má student mezi znalostmi vazby, tedy je schopný se zamyslet i nad biologií. Dr. Vagnerová zkouší velmi pečlivě, i u studenta, který neví prakticky nic, se snaží zjistit, jestli náhodou nemají jeho mělčiny znalostí nějaké prohlubně, ze kterých by bylo možné zkoušku uzavřít trojkou. To má jeden nepříjemný vedlejší efekt, i student, který skutečně neví nic, má po půlhodinovém "výslechu" pocit, že přece jen něco řekl. Preparáty jsou dva, z nejrůznějších sbírek, obvykle mají větší význam jen v případě, že zkoušející váhá o známce. Zejména v případě pochybností o tom, zda by si student neměl zkoušku zopakovat. Zásadní je poznat preparát a barvení, následují i další otázky. Například já se poměrně často ptám, podle čeho student poznal, že preparát je právě ta tkáň, jakou řekl. Preparáty není třeba poznávat okamžitě, na identifikaci preparátu, případně alespoň na rámcovou rozvahu o tom, odkud to asi bude, dostane student dost času.

 

Aktualizace 2014/2015 od Med-student

Zdravím, reaguji na výzvu, která je uvedena na facebookové stránce: Medicína, Nemoci a Studium na 1. LF UK. Výzva podněcuje studenty k tomu, aby se vyjádřili k různým změnám v různých předmětech. Myslím, že docela významnou změnou je (bylo) obnovení ústního zkoušení z histologie v letním semestru. Nyní jsem na začátku druhého ročníku, ale "nová", resp. stará ostřílená forma zkoušení histologie mě samozřejmě  postihla. Minulý rok to byla poměrně velká novinka, poněvadž v předešlých letech byla zkouška v ZS a ještě navíc písemná. Myslím, že to stojí alespoň za pár řádků.

Tedy minulý rok se vyučoval předmět Histologie a obecná embryologie 1, 2. Speciální části embryologie zůstaly (naštěstí) u anatomie. Zimní semestr byl zakončen klasicky zápočtem, se kterým ale v případě paní doc. Brichové byly nemalé problémy, ten letní potom zápočtem a poměrně divnou zkouškou. Docentky Brichová a Jirsová tento rok nezkoušely (povídalo se, že to zvlášť doc. Brichová má zaražené), ale ve výsledku to bylo jedno, protože zkoušela doc. Marie Jirkovská a as. Radomíra Vágnerová (spolu s Dr. Beckem a doc. Kučerou - to byla ta lepší varianta). Zkouška se skládala z písemného testu (50 otázek, nutno mít alespoň 34 otázek správně), kdy byla vždy jen jedna odpověď správná. Podle mě ten test nebyl astronomicky náročný, ale jednoduchý taky nebyl. Některé otázky byly záludné, ale některé zase snadné. Mnohdy se našla situace, kdy dvě odpovědi vypadaly jako ty správné, ale je třeba vybrat tu, která se jeví jako "ještě správnější". V případě úspěchu si studenty rozebrali examinátoři - a pokračovalo se k druhé části (ústní část spojená s poznáváním preparátů). Tahle část zkoušky už moc příjemná nebyla. Mám spolužačku, která byla u doc. Jirkovské zkoušená dvě hodiny a pak byla stejně vyhozena (i přes podrobnou přípravu). Já osobně jsem absolvoval zkoušení u as. Vágnerové - opět opravdu nic příjemného, seděl jsem u ní asi hodinu a půl na přípravě, u které jsem poslouchal, jak se zkoušené dušičky chytá za každé slovo a jako zázrakem se vždycky chytla něčeho, co kolegyně nevěděla a klidně se v tom šťourala dvacet minut. Kolegyně nakonec úspěšná nebyla. Pak jsem byl asi dvě hodiny zkoušen takovým způsobem, kdy mě lámala na relativně větších podrobnostech, ale vůči mě byla nakonec férová - pustila mě k preparátům a zkoušku mi dala.

Pozastavuji se spíš nad tím, že jejich test měl garantovat, že se k ústní dostanou pouze ti, kteří to umí - tudíž by ta ústní část neměla být tak fatální, ale v případě examinátorek tomu tak stejně moc nebylo. Po zkoušce je sice každý generál - a existují i tací, kteří prošli zkouškou za dvacet minut bez problému (to se týká Dr. Beckeho a doc. Kučery). Další zase tvrdí něco jiného. Psal jsem hlavně o mojí zkušenosti a o zkušenostech ostatních z kruhu. K této formě zkoušky jsem se vyjádřil na svém blogu: http://medicalstudent.blog.cz/1506/zkouska-z-histologie-a-obecne-embryolgie.

Píšu raději anonymně, protože bych nerad byl s Purkyňovým ústavem v konfliktu. Jinak bych ještě rád dodal, že naprosto souhlasím s tím, co jsem se dočetl o paní doc. Brichové (nejen na stefajir.cz). Sice měla velmi dobré přednášky a praktika, ale je nepřístupná, úsečná a lstivá. A obecně přístup většiny činovníků tamního ústavu histologie nepatří na vysokou školu. Zvláštní je, že když tento rok nemohla zkoušet, tak si vzala i částečný úvazek na 2. lf, kde zkoušet může.

Tak snad je to tedy všechno. Moc jsem se nevyjádřil k identifikaci preparátů, ale ta už nedělá problémy - zkouší je asistenti, nicméně se stalo, že si k mikroskopu sedla i paní docentka.

 

Aktualizace 2014/2015 od M.R.

Histologie
- letos pojmenovaná Histologie a obecná embryologie
- embryologie je rozdělená mezi anatomii a histologii
- v histologii se vyučuje a zkouší obecná, i když někdo si mezi zkouškové otázky asi ze srandy
přihodil třeba vývoj zubu, patra, apod.
- v anatomii by se měla vyučovat ( ne vždycky je to pravidlo!! na přednáškách bylo zapsáno tuny embryologie, která se leckdy tak nějak přešla s tím, že ,,nezbyl‘‘ čas ) a zkouší se ze systémové embryologie

výuka:
- forma nepovinných přednášek a cvičení je zachovaná
- přednášky jsou určitě přínosné, zvlášť ty od Kučery, Beckeho, Brichové; od prof. Martínka jsou k ničemu
- na cvičeních zkouší jak kdo – my měli nějakou Rusku, ta nezkoušela vůbec celý
jeden semestr. Jediné zkoušení bylo jako oprava testu. Pak otěhotněla, dostali jsme
doc. Brichovou a ta zkoušela furt, pořád, stále dokola, totálně bez systému, takže se stalo, že někdo šel 3x a někdo vůbec ( ten, kdo nešel, byl vytipovaný expert pro nezískání zápočtu, ale většinou s nějakým důvodem – že třeba 3x chyběl )
- testy u nás se Zajícovou :
- obecná histologie papírovou formou
- systémová a embryologie na počítači, formou a, b, c, d možná 1 – 4 správné
odpovědi ( jakmile nebylo zodpovězeno absolutně správně, bod se nezapočetl,
hranice tuším 60%, pak se zvedla na 70% )

- zápočet: - v zimním i letním semestru průběžně za testy, docházku a zkoušení
- u doc. Brichové není možné opravovat testy, ale ona si to dělá nějak podle sebe – já oficiálně na počítači nenapsala ani jeden ten test, vždycky jsem měla tak okolo 20% a zápočet jsem normálně dostala

- zkouška - v letním semestru
- má tři části: test, ústní a praktickou
1. TEST - 50 otázek, limit 36 včetně
- forma a, b, c, d; 1 odpověď správná
- při nenapsání na 3. pokus se normálně pokračuje k ústní

2. ÚSTNÍ - táhnou se 3 otázky ( ze 3 balíčků, nejsou předpřipravené )
- obecná
- systémy
- embryologie

3. PRAKTICKÁ - identifikace preparátů včetně těch embryologických

Dojmy: Mě histologie bavila, s doc. Brichovou jsem vycházela dobře, vyplatilo se chodit na ty její konzultace. Přednášky jsem absolvovala skoro všechny, testy jsem běžně psávala na D a kreslení preparátů taky, ale u doc. Brichové ty požadavky na preparáty nebyly nastavené pro normální smrtelníky a ty testy na počítačích byly tragický, to jsem jako nevěděla, co mám dělat. Učila jsem se a stejně tak 20% . Na preparátech sem byla snad 3x, nic moc mi to nedalo, spíš jsem se koukala v internetových atlasech ( Olyvia, atlas 3.LF ). Zkouška byla naprosto pohodová, test jsem napsala hned, u ústní jsem byla napoprvé u MUDr. Vágnerové. Ta mě vyhodila za základní neznalost, takže v pohodě. Podruhé u doc. Jirkovské. Naprosto super žena, byla hodná, za celou zkoušku jsem nemusela nic kreslit, hodně pomáhala. Preparáty duodenum a urethra, za 5 minut hotovo.
Učila jsem se hlavně z Funkční histologie od Konrádové, doplňovala z Lüllman-Rauch a Junqueiry. Embryologii ze skript z Olomouce, doplněno o Vacka.

 

Můj původní text (psáno cca 2007)

Histologie je bezesporu významný zabiják v 1. ročníku. V Básnících se všechno točilo kolem anatomie a o histologii tam nebyla ani zmínka. Nenechte se však zmást - histologie je předmět, na kterém se láme chleba. Jakmile budete mít zkoušku z histologie, máte v podstatě vyhráno. Histologie by nebyla vůbec špatná, kdyby se vyučovala rozumně. Je vcelku zajímavé získat i jistý histologický pohled na věc a naučit se jednotlivé epitely, krevní řady apod. Jenže histologie u nás je velmi tragicky pojatý předmět- nároky jsou nesmyslně vysoké, tamní pracovníci působí spíše jako vaši nepřátelé než pedagogové a s oblibou bazírují na zcela nepodstatných detailech. Hodně času tak strávíte detailním učením se barvících technik (nesmysl), přesných velikostí jednotlivých typů krvinek (blbost) a mnoha dalších volovin. Jsem klidný a slušně se vyjadřující člověk. Když tedy napíšu, že toto je hrabání se ve sračkách, tak už to o něčem svědčí. První písemka, ze které jsem dostal za C kvůli tomu, že můj fibroblast neměl dost dlouhé výběžky (on je měl, ale prostě...no, ta délka...to prostě nešlo uznat) mi měl cosi napovědět. Jedna kolegyně dopadla hůř- dostala za D, protože její monocyt neměl dostatečně laločnaté jádro. Extrémně vážná chyba, že?

Výuka: Výuka je dělaná formou nepovinných přednášek a povinných seminářů. Semináře vyučují jednotliví pracovníci a můžete tak narazit na asistenty i docentky. Na seminářích vás mohou vyučujících zkoušet z teorie a z poznávání a popisu preparátů (a u nás to dělali často). Tyto preparáty se dají v dané dny odpoledne půjčovat i s mikroskopem na průkaz studenta v budově ústavu a můžete si je hned na místě prohlížet. Doporučuji to jak kvůli zkoušení na seminářích, tak kvůli praktické zkoušce. Tu sice zkoušejí asistenti a moc nevyhazují, ale nikdy nevíte, kdy se zkoušející paní docentka rozhodne, že si vaše znalosti preparátů vyzkouší osobně.

Na přednášky doporučuji chodit podobně jako na přednášky z anatomie. Nejsou špatné a mohou vám pomoct v učení

 

Zápočet (info od nejmenované kolegyně): Zimní semestr je zakončen zápočtem (poznání preparátu) a zkouškou z obecné histologie a embryologie (forma testu ABCD) Musím říct, že zimák jsem chodila poctivě na přednášky a měla jsem hodně dobře vedené zápisky, což mi dost k testu pomohlo. Většinu přednášek měl přednosta ústavu Kučera a mělo to opravdu úroveň.

"Myslím si, že tím jak histologii takhle rozdělili nám dost ulehčili letní zkouškové- opravdu jsme to uvítali. Ten zkouškový zimní test ale moc nevypovídá o znalostech, ale spíš o štěstí. První termín testu se psal ve velké posluchárně anatomáku a dost lidí tam opisovalo - navíc byl na nejnižší úrovni ze všech, co pak následovaly. Já jsem byla na druhém termínu a už se konal v jiných místnostech ústavu, byli jsme rozděleni všude možně a kontrolováni, jak to jen šlo (úroveň byla taky úplně někde jinde!) Každý test byl prostě vždycky úplně jiný a buď ti sedl nebo ne (někde se vyskytovaly hlavně základy a někde vyloženě chytáky)."

 

Zkouška: Je již v zimním semestru, histologie se tím stala 1 semestrovým předmětem, což naznačuje pokles jejího významu. Má dvě části (pořadí je různé): Praktickou zkoušku zkouší většinou asistenti- dostanete 3 histologické preparáty, musíte je poznat, správně říct, jak jsou obarvené a pak odpovědět na nějaké konkrétní dotazy vztahující se k preparátu. Praktická zkouška většinou nebývá problém. Mě osobně ji zkoušela paní as. Ševčenko, jedna z mála hodných a slušných lidí na tomhle ústavě. Původem je z východu, má veselý přízvuk a je s ní sranda.

Ústní zkouška už není taková pohoda, zkouší se obecná histologie a embryologie, tedy žádné orgány a vývoj pouze obecně.

Podle současných informací je nyní možné při úspěšném absolvování anatomie a neúspěšném absolvování histologie vzít si histologii do druhého ročníku.

 

Za obsáhlejší zmínku stojí docentky Jirsová a Brichová. Docentka Jirsová je taková starší paní, která histologií žije a hodně vyhazuje. Na můj vkus je extrémně poctivá až máte pocit, že si z vás dělá srandu. To bohužel nedělá (Dodnes si pamatuju, jak byla upřímně pohoršená, že si nějací studenti dovedli vynést nějaké testy). Jít k ní na zkoušku je myslím velmi maligní situace.

Zkoušku u paní doc Brichové jsem absolvoval já osobně a mohu říci, že to bylo to nejhorší, co jsem zatím na medicíně zažil. Skousnu, že jsem byl vyhozený i přes pečlivou přípravu, tak to prostě na téhle škole někdy chodí. Bazírování na nesmyslných maličkostech, otevřeně nepřátelský a arogantní přístup už ale prominout nemohu. Stejně tak je lehce zarážející fakt, že mi do karty paní docentka hodila za D i z otázky, ke které jsme se vůbec nedostali. Od paní docentky se vůbec lítá hodně, a to třeba i po hodině zkoušení. Co tím paní docentka sleduje? Nevím, ale považuju za vhodné o tom veřejně napsat.

Zbývá jen dodat, že na druhý pokus jsem byl u pana doc. Hacha, který byl zrovna v dobré náladě a ejhle - se stejnými znalostmi to najednou šlo úplně v pohodě.

 

Nějaké odkazy:

1. Barvení histologických preparátů

2. Virtuální preparáty z histologie a z patologie - tenhle projekt se bohuzel teprve rozjizdi a bude dle slov autoru pouzitelny az tak v roce 2008. Nejake patologicke preparaty tam uz ale jsou...

3. http://www.histola.ic.cz/ - nové (2008) stránky o histologických preparátech

Materiály: Přehled barvení preparátů a jakasi vypracovaná embryologie (ale nevím pro jakou fakultu je určena)

Také se mi dostal do rukou soubor Klasifikace oocytu od doc Jirsové (poděkování patří M. Kingovi)

Našel jsem zajímavý soubor s názvem Živé názvy mrtvých histologů. Jedná se o soupis názvů rúzných histologických struktur po již zesnulých histolozích. Je to spíše taková zajímavost, ale třeba se o bude i někomu hodit.

A na závěr přidávám seznam zkouškových otázek.

 

Verdikt: Viz. výše, nemám co k tomu víc říct a nebýt sprostý.