Tuberkulóza bylo dříve velmi obávané onemocnění, které často končilo smrtí. Ještě v první polovině 20. století bylo prakticky nevyléčitelné, řada z nás jistě viděla film Učitel tance, nebo četla cokoliv od E.M. Remarquea (tam se to tuberkulózou jen hemží). Dnes již není význam tuberkulózy zdaleka tak velký jako dříve, nicméně se jedná o onemocnění velmi zajímavé a hodí se o něm něco bližšího napsat.
Příčiny: Samotnou příčinou je bakterie zvaná mykobakterium tuberculosis neboli Kochův bacil (podle jejího objevitele). Bakterie má některé zvláštní vlastnosti. Velmi špatně se barví na pozorovacím sklíčku a velmi pomalu se množí. Má také bohužel značnou odolnost proti našemu imunitnímu systému, v čemž je ta hlavní potíž.
Bakterie nejčastěji vstupuje do našeho těla dýchacími cestami, kdy ji může vykašlávat nemocný člověk. Pro tento způsob přenosu je ovšem nutný dlouhodobější blízký kontakt s nemocným. V plicích bakterie napadnou malý okrsek tkáně (tzv. primární infekt) a pak i jednu plicní lymfatickou uzlinu (primární infekt + napadená uzlina se nazývá primární komplex).
Dnes již velmi vzácný je vstup bakterie do těla střevní stěnou, a to bylo časté po požití mléka tuberkulózních krav. Tuberkulóza krav se nicméně u nás již nevyskytuje. Ve střevě by situace byla podobná plicím (napadený úsek stěny střeva spolu s napadenou místní lymfatickou uzlinou vytvoří primární komplex).
Vývoj nemoci
1. Imunitní systém bakterii u primárního komplexu zastavil nebo ji dokonce zcela zničil. Pokud nebyla infekce zcela zničená, může se stát, že při oslabení tohoto jedince dojde k bodu 2. nebo k bodu 3.
2. U jedince s oslabenou imunitou (např. dítě nebo nemocný starý člověk) se mohly bakterie rozšířit po celém těle a postiženého rychle usmrtit.
3. Vznikne klasická forma spojená s kašlem a chrlením krve, kterou známe z filmů a povídek. Vzniká klasický granulomatózní zánět - imunitní systém byl dost silný na to, aby zabránil rozšíření po celém těle, ale není dost silný (vzhledem k odolnosti bakterie), aby její šíření zcela zastavil. Bakterie se postupně šíří plícemi, kde s ní naše imunita neustále svádí poziční boje. A to je ten problém. To, co většině lidí vadilo a zabíjelo je, nebyla bakterie, ale náš vlastní imunitní proces. Buňky našeho imunitního systému totiž ve snaze bakterii zničit vybičují své schopnosti a do okolí začnou vylučovat obranné látky. Tyto sloučeniny pak začnou poškozovat plicní tkáň. Pokud by se imunitní systém vyčerpal, může nastat stádium 2.
Projevy: První projevy tuberkulózy jsou velmi nenápadné a pokud čekáte kašel a kašlání krve, pak jste na omylu. U dětí se nemusí tuberkulóza projevit vůbec, dospělí si často stěžují na únavu, dlouhotrvající zvýšenou teplotu, noční pocení, ztráty hmotnosti a celkový pocit nepohody. Pokud ovšem začnou být plíce naší imunitní reakcí poškozovány, kašel vznikne. Vykašlávání krve se objeví v případě, že patologický proces nahlodá nějakou plicní cévu, která začne krvácet přímo do plic. Dodejme, že existují u nás vzácné mimoplicní formy tuberkulózy, například střevní tuberkulóza a tuberkulózní zánět mozku. Poměrně specifickou formou tuberkulózy je skrofulóza (krtice), kde jsou napadeny především lymfatické uzliny na krku a jejich zvětšení vytváří na krku objemné podkožní boule. Dalším zvláštním typem tuberkulózy je kostní forma TBC, která má nejčastěji podobu Pottovy nemoci (postižení obratlů krční a hrudní páteře).
Diagnostika: Lékaře mohou upozornit ony neurčité klinické projevy. Kašel s chrlením krve by šel poznat snadno, ale to už se dnes u tuberkulózy asi moc nevidí. Při podezření se udělá rentgen plic (případně přesnější CT vyšetření) a kromě toho se dělá kožní tuberkulinový test. Do kůže se píchne látka tuberkulin a podle reakce okolní kůže (podle velikosti boláčku) se dá rozlišit, jestli se člověk s žádným mykobakteriem nikdy nesetkal (včetně očkování), jestli byl očkován BCG mykobakteriem (viz níže), nebo zda byl přímo nakažen. Z modernějších a přesnějších metod máme k dispozici Quantiferon test, který funguje na principu testování imunitní reakce bílých krvinek vyšetřovaného člověka proti mykobakteriím v laboratorních podmínkách. Dalším velmi spolehlivým vyšetřením je PCR vzorku vykašlaného obsahu na DNA mykobakterií.
TBC nález na CT u jednoho pacienta, kterého jsem vyšetřoval.
Prevence: Prevencí je očkování speciálním kmenem mykobakteria (mykobakterium Calmette Guerin = BCG mykobakterium), které se provádělo do kůže levého ramene 4. den až 6. týden po porodu. Toto oslabené mykobakterium udělá v onom místě kožní primární infekt (a pak i primární komplex), který se zajizví a tím to končí. Protilátky, které si proti tomuto prakticky neškodnému BCG mykobakteriu vytvoříme, nás umí chránit i proti nebezpečnému mykobakteriu a tím i proti tuberkulóze. Ochrana však není stoprocentní a řada lidí (jako např. já) si i přes očkování obranyschopnost nevytvořila.
Vzhledem k nižšímu výskytu tuberkulózy bylo plošné očkování u dětí zrušeno, ale samozřejmě není jisté, zda v budoucnosti opět nebude zavedeno. Nemoc má sice v ČR nízký výskyt, ale může se přece jen častěji vyskytnout u cizinců pocházejících z méně rozvinutých zemí.
Léčba: Při prokázané tuberkulóze se provádí léčba speciálními chemoterapeutiky a antibiotiky. která označujeme jako antituberkulotika. Trvá v řádu měsíců a zčásti se provádí na uzavřeném oddělení. Léčba je povinná a je možné k ní nemocného přinutit. To je jediné štěstí, protože pacient, který by s léčbou začal a pak ji předčasně z vlastní vůle ukončil (typické pro bezdomovce) se za prvé nevyléčí a za druhé mohou jeho bakterie získat odolnost proti antibiotikům i ostatním lékům. Nakazit se od takového bezdomovce tuberkulózou necitlivou na léky by bylo velice zlé.
Dříve se kromě některých hrozných chirurgických zákroků prováděla režimová léčba v sanatoriích. Klid, čerstvý vzduch, slunce a pestrá strava měly někdy své výsledky. Posilovaly totiž imunitu a ta nakonec rozšiřující se tuberkulózu zastavila.
