Adenoviry jsou poměrně známou skupinou virů, vyskytují se celosvětově a jsou zodpovědné za řadu infekčních onemocnění.
Přenos: Adenoviry se nejčastěji přenáší vzduchem jako kapénková infekce, ale možné jsou i jiné způsoby přenosu, jako je fekálně-orální přenos a přenos tělními tekutinami.
Typy infekcí: Adenoviry nejčastěji způsobují nezávažné infekce horních cest dýchacích, jako jsou záněty nosohltanu a záněty hltanu. Tyto infekce jsou poměrně často spojeny se zánětem spojivek a s bolestivým zvětšením krčních mízních uzlin. Příznaky těchto infekcí se nijak zásadně neodlišují od infekcí tohoto typu způsobených jinými činiteli (zvýšená teplota, slabost, únava, bolest v krku, rýma, zarudnutí očí apod.). Méně často se objevují i adenovirové záněty dolních cest dýchacích, jako jsou akutní záněty průdušek, zápaly plic a bronchiolitida. Nutno ovšem dodat, že zápaly plic se málokdy objeví u zdravého člověka, spíše jsou typické pro jedince s oslabenou imunitou. Kromě infekcí dýchacích cest se mohou objevit adenovirové infekce trávicího traktu, které mávají projevy „střevní chřipky“ (průjmy, bolesti břicha, nevolnost, zvracení).
Diagnostika: Ve většině případů se diagnostika neprovádí a onemocnění do několika dnů ustoupí. Virus lze prokázat sérologicky z krve díky přítomnosti příslušných protilátek.
Terapie: Proti adenovirům neexistuje účinná léčba, a terapie je ve většině případů pouze podpůrná a symptomatická. V případě, že máme podezření na bakteriální superinfekci (nasednutí bakteriální infekce na sliznici oslabenou virovým zánětem), pak aplikujeme antibiotika.
