Adrenalin je lék, který má největší uplatnění v intenzivní medicíně. Jeho účinnou složkou je stejnojmenná sloučenina adrenalin (také nazývaná jako epinefrin).
Princip: Adrenalin je látka s velmi silným a komplexním působením na lidský organizmus. Adrenalin způsobuje zrychlení srdeční frekvence, zvýšení síly srdečních stahů, uvolnění svaloviny dýchacích cest (rozšíření průdušek) a aktivaci glykogenolýzy (tvorba glukózy) v jaterní tkáni.
Využití: Adrenalin se využívá především u akutních stavů v rámci kardiopulmonální resuscitace. Aplikován může být i při selhávání oběhu u šokových stavů* (např. anafylaktický šok). Zcela speciálním využitím je lokální aplikace naředěného adrenalinu do sliznice při endoskopických zákrocích (gastroskopie, kolonoskopie, apod.) k zúžení slizničních cév a zástavě krvácení.
* V těchto případech se adrenalin podává nitrosvalově pomocí speciálního dávkovacího pera (např. přípravek Epipen).
Podávání: Adrenalin se vyrábí v podobě roztoku o koncentraci 1 miligram na mililitr (1:1000), který může být aplikován prakticky jakkoliv. Obvykle se podává nitrožilně, lze jej však podat i nitrosvalově, podkožně, do sliznice (endoskopickou jehlou), intraoseálně (přístupem vytvořeným navrtáním kosti) a endotracheálně. Dávka bývá u dospělého člověka cca 0,1-1 miligram každých 3-5 minut. Aplikace bez doporučení lékaře je přísně zakázána.
Nevýhody: Adrenalin může způsobit přílišné zvýšení krevního tlaku, bolesti břicha, bolesti na hrudi, dušnost, akutní trávicí obtíže a poruchy srdečního rytmu.
