Akromegalie je vzácná hormonální porucha, která s sebou nese celou řadu komplikací. Pacienta s akromegalií lze s jistou pozorností a zkušeností poznat už od pohledu a i proto jsou informace o akromegalii důležité.

Akromegalie souvisí s funkcí hypofýzy. Hypofýza neboli podvěsek mozkový je tkáň spojená krátkou stopkou s mozkem a produkuje celou řadu hormonů. Nás v této chvíli bude zajímat, že v hypofýze se vyrábí somatotropní hormon neboli somatotropin (STH). Účinek somatotropinu je pestrý, obecně řečeno má vliv na růst organismu už od dětského věku. Právě STH vděčíme za naši výšku.

Pokud by se tvorba STH hypofýzou zvýšila už v dětském věku, vznikne onemocnění zvané gigantismus. Jedinec postižený gigantismem vypadá zcela symetricky, má „pouze“ velkou výšku. Jestliže se tvorba STH zvýší až v dospělém věku, kdy již do výšky růst nemůžeme, vzniká právě ona akromegalie.

Akromegalie je tedy nemoc, kdy se u jedince v dospělém věku náhle zvýší tvorba somatotropního hormonu v hypofýze.

Schéma - boční řez mozkem s hypofýzou


 

Příčiny: Příčinou je nejčastěji nezhoubný nádor hypofýzy, jehož buňky začnou nekontrolovaně vyrábět a do krve vylučovat hormon STH.

 

Projevy: Projevy nemoci jsou pozvolné. Při dlouhodobém působení STH má náš organismus tendenci růst a buňky se množit. Klasický růst do výšky daný prodlužováním kostí je ovšem možný jen do konce dospívání. U dospělého člověka dojde nadměrným působením STH k nesouměrnému zvětšování okrajových částí těla – zejména rukou, nohou, genitálu a částí obličeje. Nemocný si prý často povšimne toho, že jsou mu najednou malé boty a musí si koupit větší. Na obličeji dochází ke zvětšení jazyka a čelistí. Zvětšením čelistí se zuby dostanou od sebe a mohou mezi nimi být mezery. Kazivost zubů se zvýší. Postiženo může být i srdce, které se zvětší a přestává plnit svou funkci krevní pumpy. Stav s sebou nese řadu známek kardiomyopatie a může se objevit srdeční selhávání. U nemocných se často rozvíjí obezita a může být přítomna zvýšená hladina cukru v krvi. Významným rizikem je vznik četných nezhoubných nádorů v tlustém střevě, které se však ve vysokém procentu časem zvrhávají v nádory zhoubné – tj. častěji vzniká rakovina tlustého střeva.

 

Diagnostika: Lékař může vyslovit podezření už ze vzhledu nemocného. Podezření potvrdíme či vyvrátíme zjištěním hladin STH. STH se v praxi zjišťuje nepřímo, ale to je poněkud složité a nemá smysl se o tom v tomto jednoduchém textu blíže rozepisovat. Nutné je i vyšetření mozku (hypofýzy) zobrazovacími metodami, jako je CT vyšetření nebo magnetická rezonance.

 

Léčba: Proti somatotropinu lze použít léky mající účinky opačné k STH nebo modernější látky, které přímo zablokují účinek somatotropinu. Pokud je nalezen nádor v hypofýze, je nutné ho odstranit. To lze učinit buď chirurgicky (obtížný zákrok) nebo cíleným ozářením (např. pomocí Leksellova gama nože). Součástí péče o pacienta by měla být i kolonoskopická kontrola tlustého střeva s nalezením a odstraněním všech nezhoubných nádorů, které v něm působením STH vznikly.

 

Zdroje
https://www.niddk.nih.gov
https://www.mayoclinic.org

 


Pomohl vám můj web? Zvažte prosím jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  zdroje: základní zdroje textů