Alternující hemiplegie (hemiplegia alternans) je označení pro skupinu neurologických poruch, které se projevují poruchou hybnosti pravé nebo levé poloviny těla (hemiplegie) a dalšími doprovodnými neurologickými příznaky.
Příčiny: Alternující hemiplegie vznikají v důsledku poškození různých částí mozkového kmene. V těchto místech se kromě mnoha nervových vláken vyskytují i jádra některých hlavových nervů. K poškození mozku v této oblasti dochází nejčastěji při mozkových příhodách, které představují hlavní příčinu alternujících hemiplegií.
Projevy: Podle místa poškození a s tím souvisejících příznaků rozlišujeme alternující hemiplegie na horní, střední a dolní. Všechny tři formy mají společnou poruchu hybnosti (tj. ochrnutí) na protilehlé straně těla, než je místo poškození. Je to dáno křížením nervových vláken řídících hybnost svalů v míše. Nervová vlákna vycházející z jader poškozených hlavových nervů se nekříží, a proto jsou příznaky související s jejich poškozením stejnostranné.
- Horní alternující hemiplegie (hemiplegia alternans superior) – Horní alternující hemiplegie je spojena s poškozením oblasti mezimozku a jádra III. hlavového nervu (nervus oculomotorius). Důsledkem je porucha okohybných svalů na straně poškození a zmiňované ochrnutí protilehlé poloviny těla. Zmiňovaná porucha stejnostranného oka zahrnuje rozšíření zornice, pokles očního víčka a šilhání.
- Střední alternující hemiplegie (hemiplegia alternans media) – V tomto případě dochází k poškození části mozkového kmene známého jako Varolův most a poškozeno je jádro VII. hlavového nervu (nervus facialis). Stav se projevuje obrnou lícního nervu na straně poškození a ochrnutím protilehlé poloviny těla.
- Dolní alternující hemiplegie (hemiplegia alternans inferior) – Je také nazývána jako Jacksonův syndrom. V tomto případě je poškození situováno do oblasti prodloužené míchy a poškozena jsou jádra XII. hlavového nervu (nervus hypoglossus). Důsledkem je stejnostranná porucha hybnosti poloviny jazyka, která je opět doprovázena ochrnutím protilehlé poloviny těla.
Diagnostika: Podezření na diagnózu alternující hemiplegie je možné získat při fyzikálním neurologickém vyšetření. Následuje vyšetření některou ze zobrazovacích metod (CT vyšetření, magnetická rezonance), které má za úkol zobrazit oblast mozkového kmene, určit příčinu a případně i rozsah poškození.
Terapie: Základem terapie je léčba vyvolávající příčiny, je-li ovšem reálně možná. Pokud došlo k dokonané mozkové příhodě, jsou možnosti omezené a základem terapie je rehabilitace ve snaze snížit trvalé následky poškození.
