Vyšetření antinukleárních protilátek je prováděné zejména u lidí s podezřením na některá autoimunitní nemoci včetně nemocí revmatických. Nutno dodat, že jde o problematiku běžnému lékaři (včetně mne) nepříliš příjemnou a nepříliš známou.
Nejprve si řekněme, co to ty antinukleární protilátky vlastně jsou. Antinukleární protilátky (ANA) jsou pestrou skupinou autoprotilátek, které jsou zaměřeny proti některé části buněčných jader a souvisejících organel (nucleus - jádro). Je jich více podtypů a my víme, že zvýšené hladiny ANA a případně zvýšená hladina konkrétní antinukleární protilátky nám mohou pomoci v diagnostice některých autoimunitních nemocí.
Některé známější typy antinukleárních protilátek
1. Anti-dsDNA protilátky – Anti-dsDNA protilátky jsou zaměřené proti dvojspirálové DNA (zkratka „ds“ = „double strand“). Jejich zvýšená hodnota je typická pro systémový lupus erythematosus, ale může se vyskytnout i u jiných revmatických nemocí.
2. Anti-ENA protilátky – Tyto protilátky jsou zaměřené proti tzv. extrahovatelným nukleárním antigenům (ENA), což jsou rozpustné složky buněčných jader a cytoplazmy a zahrnují například:
a) Anti-Jo-1 protilátky –Jsou typické pro polymyozitidu a dermatomyozitidu.
b) Anti-Ro (SS-A) a Anti-La (SS-B) protilátky – Tyto protilátky se vyskytují u u Sjögrenova syndromu, ale můžeme je najít i u jiných nemocí (lupus erythematosus).
c) Anti-Sm protilátky – Anti-Sm protilátky se vyskytují asi u třetiny až poloviny lidí se systémovým lupus erythematosus. To sice není moc, ale na druhou stranu platí, že by téměř nikdy neměly vyjít pozitivně u zdravého člověka.
d) Anti-Scl-70 protilátky – Tyto autoprotilátky nacházíme především u některých těžších forem sklerodermie.
3. Anti-histonové protilátky – Tyto protilátky jsou zaměřené proti histonům (bílkoviny buněčného jádra) a typicky je lze najít u lupus erythematosus. Velice častý byl jejich nález u takového lupusu, který byl vyvolán léky.
4. Anti-Sp100 protilátky – Sp100 patří mezi jaderné proteiny. Protilátky anti-Sp100 se vyskytují asi u třetiny lidí s primární biliární cirhózou.
5. Anti-centromerové protilátky – Anti-centromerové protilátky jsou zaměřené proti centromerám, což jsou místa na chromozomech, kde se stýkají jednotlivé chromatidy. Typicky se vyskytují u limitované formy systémové sklerodermie (CREST syndrom).
Vyšetření autoprotilátek
Jednotlivé autoprotilátky jsou detekovány různými metodami, pro naše pochopení bude asi stačit prosté tvrzení, že jde o metody sérologické, které vyžadují laboratorní vyšetření vzorku žilní krve. Základem je screeningové vyšetření ANA protilátek, k čemuž lze poté přidat i vyšetření jejich jednotlivých podtypů.
Nevýhody
Asi základní nevýhodou je, že výsledky samy o sobě nemohou určit diagnózu a obvykle představují pouze jedno z diagnostických kritérií dané choroby. Zjednodušeně řečeno se bude vyskytovat určité procento s negativním výsledkem a přítomnou chorobou a na druhou stranu řada lidí s pozitivním nálezem zvýšených antinukleárních protilátek, ale nepřítomností příznaků.
