Bechtěrevova choroba neboli ankylozující spondylitida je další z řady autoimunitních nemocí. Postihuje zejména muže a bývá často zjištěna v relativně mladém věku. Pokud není léčena, tak může výrazně zhoršit kvalitu života nemocného a může z něj udělat i invalidu.
Příčiny: Bechtěrevova nemoc je klasická autoimunitní nemoc a její vznik je v principu podobný cukrovce 1. typu, roztroušené skleróze, myasthenii gravis, lupénce a mnoha dalším. Podstatou je problém, že imunitní systém nemocného začne útočně reagovat proti některým strukturám jeho vlastního těla. Tento patologický proces je zřejmě zapříčiněn genetickým předpokladem, který se zkombinuje s nějakou banální virovou infekcí. U některých jedinců dojde k tomu, že se po této úspěšně zvládnuté infekci náš imunitní systém „přenastaví“ a napadne naše vlastní tělo. U projevů daného autoimunitního onemocnění pak jde o to, jaký konkrétní orgán nebo tkáň je napadená. U Bechtěrevovy choroby jsou cílem pro náš imunitní systém vazy podél obratlů, které zabezpečují stabilitu a pohyblivost páteře. Kromě toho bývají postiženy klouby mezi jednotlivými obratli a pak také skloubení mezi kostí křížovou a oběma kostmi pánevními.
Zánět probíhá po mnoho let. Dlouhotrvající zánět postupně vede k dráždění a poškození výše uvedených vazů a kloubů. Dlouhodobé dráždění vede postupně k ukládání vápníku, vazy zkostnatí a pevně ztuhnou. Představme si, že jednotlivé obratle jsou najednou spojeny nikoliv pohyblivě, ale napevno. Pohyblivost páteře začne klesat.
Projevy: Nemoc většinou začíná relativně nenápadně a typická je pro ni bolest v zádech, velmi často bývá jako první postižena bederní část páteře. Bolest má poměrně zvláštní charakter v tom smyslu, že typicky vzniká v klidu a pohybem se zmírňuje. Postupem času, jak jsou klouby poškozovány a vazy tuhnou se začne klasicky objevovat porucha pohyblivosti páteře. Nakonec může dojít k tomu, že jednotlivé obratle v podstatě srostou a nemocný člověk zcela ztratí pohyblivost. Páteř bohužel typicky ztuhne v poloze v předklonu. Typický Bechtěrevik bude tedy chodit v předklonu s pokrčenými koleny. Tímto pokrčením kolen nemocný člověk předklon částečně vyrovnává a nemusí stále tolik koukat do země. Platí věta, že Bechtěrevik musí pokleknout, aby viděl na kostelní hodiny. V této fázi je nemocný již plně invalidizován.
U menší části pacientů s Bechtěrevovou chorobou se mohou vyskytnout i jiná autoimunitní onemocnění jako například Crohnova nemoc.
Diagnostika: Na nemoc získá podezření, pokud nalezne výše uvedené příznaky u mladého muže. Pomoci může i rentgenové vyšetření páteře, případně její magnetická rezonance, kdy se najdou známky zánětu výše uvedených struktur. Diagnózu potvrzuje sérologický průkaz specifických autoprotilátek v krvi nemocného.
Prevence: Zabránit vzniku této choroby nelze. Zásadní u Bechtěrovovy choroby je na ni myslet, včas ji správně rozpoznat a léčit ji v co nejčasnějších stádiích.
Léčba: Cílem léčby je proces postupu nemoci zastavit nebo zpomalit tak, že neovlivní činnosti nemocného a nebude omezovat jeho život. Velmi důležitou částí léčby je rehabilitace. Spadá do pracovní náplně zkušeného rehabilitačního lékaře. Já jen dodávám, že je extrémně nutná spolupráce pacienta. Pacient musí cvičit, jak mu to lékař doporučí, a odměnou mu může být zachovaná pohyblivost. Bechtěrevova nemoc poctivě léčená pohybem mívá většinou dobrou prognózu a její průběh se výrazně zpomalí nebo dokonce zastaví.
Kromě aktivního pohybu jsou k dispozici i klasické nesteroidní protizánětlivé léky. Jako těžší kalibr lze použít i imunosupresiva, jako jsou například kortikoidy, ty však nemusí mít až tak dobrý efekt a navíc mají vedlejší účinky v podobě vzniku Cushingova syndromu.
