Bolesti zad patří mezi jedny z nejčastějších stesků, se kterými člověk lékaře navštíví. Lidé s bolestmi zad navštěvují nejprve praktické lékaře a někdy jsou pak dovyšetřováni a léčeni specialisty (neurologové, ortopedi a rehabilitační lékaři). Bolesti zad mohou mít velké množství příčin od těch relativně banálních po velmi nebezpečné.
Příčiny:
1. Degenerativní změny páteře – Jde o časté příčiny bolestí páteře, jejich riziko roste s věkem a jsou běžnější u manuálně těžce pracujících lidí. Do této skupiny patří osteochondróza (degenerace meziobratlových plotének), spondylóza (degenerace meziobratlových prostor s častou tvorbou osteofytů) a spondylartróza (degenerace meziobratlových kloubů, může vést ke stenóze páteřního kanálu).
2. Poruchy měkkých tkání v blízkosti páteře – Jde opět o extrémně časté příčiny bolestí zad, jsou způsobeny nesprávným držením těla, svalovou dysbalancí a nevhodnou fyzickou aktivitou s jednostranným přetěžováním určitých svalových skupin. Velmi často souvisí s pracovním zatížením, kdy člověk pracuje v nepřirozené vynucené poloze a-nebo nosí těžké předměty. Typickým akutním příkladem je tzv. lumbago v bederní oblasti (česky ústřel, lidově též houser).
3. Nádory páteře a míchy – Může se jednat o nádory vznikající v páteři a jejím okolí (tzv. primární nádory), nebo o metastázy zhoubných nádorů jiné lokalizace. Ze zmíněných primárních nádorů jde zejména o nádory míchy (meningeomy, astrocytomy, ependymomy aj.). Ze zmíněných metastáz jde zejména o rakovinu prostaty a rakovinu prsu.
4. Infekce páteře – Infekční záněty postihující páteř jsou zejména bakteriální (discitidy a spondylodiscitidy), mohou se komplikovat vznikem abscesu. Kromě silných bolestí zad bývají přítomny zvýšené teploty, noční pocení a výrazné zvýšení CRP.
5. Traumata – Poškození může mít různou závažnost a symptomatologii, při současném poškození míchy se může objevit ochrnutí. Kompresivní zlomeniny bederních obratlů způsobují spíše chronické bolestivé obtíže a myslet na ně musíme u jedinců s rizikem osteoporózy.
6. Spondylolýza – Spondylolýza je traumatické poškození některého obratle (typicky bederního), při kterém dochází ke zlomení obratlového oblouku. Může se komplikovat spondylolistézou (viz níže).
7. Spondylolistéza – Spondylolistéza je posun určitého obratle směrem dopředu vůči obratli, který leží pod ním. Může a nemusí být komplikací spondylolýzy.
8. Závažné neurologické stavy - Závažné neurologické stavy jsou zejména některé formy výhřezu meziobratlové ploténky, přičemž skutečně urgentní je tzv. syndrom kaudy.
9. Neinfekční zánětlivá onemocnění – Do této skupiny patří autoimunitní choroby, jako je například revmatoidní artritida a Bechtěrevova nemoc (zvláště u ní je postižení páteře zcela typické).
10. Psychogenní a psychosociální faktory – Tvoří důležité a mnohdy podceňované pozadí u chronických bolestí zad. Je to celkem logické, dlouhodobě nepříjemné pocity vedou k psychickým obtížím, které mohou prohloubit nepříjemné vnímání bolestí. Vzniká tak začarovaný kruh.
11. Přenesená bolest – Bolest zad může být ve skutečnosti přenesena do této oblasti z některé jiné tkáně. Například bolesti bederní páteře se mohou objevit při zánětu ledvin, bolesti dolní hrudní až bederní páteře u hlubokého žaludečního vředu, bolesti hrudní páteře u infarktu myokardu, plicní embolie nebo disekce aorty apod.
Výhřez ploténky je nebezpečnou příčinou bolesti zad, protože při něm může dojít k útlaku míchy (směr výhřezu viz červené šipky).
Diagnostika: Jako vždy je základem anamnéza a fyzikální vyšetření. Anamnéza by měla zahrnovat charakter, lokalizaci, délku trvání a vystřelování bolesti, úlevovou polohu a další. Z krevních náběrů má hlavní význam sedimentace a CRP. Ze zobrazovacích metod je základem rentgen daného úseku páteře. Dokonalejší zobrazovací metody představuje CT vyšetření, magnetická rezonance a kostní scintigrafie. Při vyšetřování bolestí zad je nutné odlišovat méně závažné stavy od závažných. Není to vždy lehké, v zásadě bychom měli dávat na pozor na přítomnost varovných příznaků, kterým říkáme "červené praporky".
Červené praporky: Jde o anamnestické okolnosti a objektivně hodnotitelné výsledky, které nás upozorňují na riziko vážnějšího onemocnění, jehož jsou bolesti zad příznakem. Jde o trvající silné bolesti bez reakce na terapii, bolesti vleže, nedávné trauma, anamnézu onkologického onemocnění, současně přítomnou zvýšenou teplotu, noční pocení, poruchy motoriky a senzitivity, poruchy močení, vážněji oslabenou imunitu, zvýšenou sedimentaci a CRP a změny v krevním obraze.
Za speciální červený praporek lze považovat bolest zad spojenou s příznaky dráždění jednoho, nebo více míšních kořenů, což označujeme jako kořenový (radikulární) syndrom. Často se objevuje na dolních a horních končetinách. Bolest typicky vystřeluje z oblasti páteře až do prstů po určité konkrétní straně končetiny, objevují se nepříjemné pocity typu brnění a mravenčení končetiny a případně je narušena hybnost některých svalových skupin.
Terapie: Základem terapie prostých bolestí zad je klid (dočasná pracovní neschopnost) a podávání léků v tabletové nebo injekční formě. Lékem první volby jsou medikamenty ze skupiny nesteroidních protizánětlivých léků. Tuto léčbu lze následně doplnit některými rehabilitačními metodami zahrnujícími různé formy cvičení, fyzikální metody (elektroléčba, léčebný ultrazvuk, působení tepla a další) a případně lázeňskou léčbu. Pokud slabší léky na bolest nestačí, může být u těžších případů nutné i nasazení opiátů.
Jsou-li bolesti zad způsobeny jasně definovatelným onemocněním, léčíme tuto vyvolávající příčinu – např. ozáření a bisfosfonáty u bolestivých metastáz, silná nitrožilní antibiotika u spondylodiscitidy, operační řešení u některých forem výhřezu ploténky a míšních nádorů apod.
V řadě případů mohou být i při maximální snaze bolesti zad prakticky neřešitelné a vedou k invaliditě.
