Buňky lidského těla představují velice širokou problematiku, já se v tomto textu pokusím zmínit pouze některé základní informace, které jsou pro většinu z nich společné. Buňka je základní stavební jednotkou našeho organizmu, v těle průměrného člověka se odhaduje přítomnost více než 30 trilionů buněk. Pro naše běžné chápání jde o číslo nepředstavitelně vysoké. Buňky lidského těla vytváří tkáně a orgány.
-
Tkáně – Jako tkáně můžeme označit skupiny buněk, které mají určitou funkci. Za klasické tkáně považujeme epitelovou tkáň, pojivovou tkáň (vazivo, chrupavku a kost), svalovou tkáň, nervovou tkáň a tzv. tekuté tkáně (krev a mozkomíšní mok).
-
Orgány – Orgány jsou složitější a většinou dobře anatomicky ohraničené struktury, které vykonávají složitější a komplexní funkce. Obvykle je v nich přítomno více typů tkání, jejichž buňky mohou být podle daného orgánu určitým způsobem specializované.
Stavba buňky lidského těla
Vtip je v tom, že něco jako typická buňka lidského těla neexistuje. Jednotlivé buňky jsou různou měrou specializované a podle toho se liší jejich tvar, velikost a přítomnost buněčných organel. Společné mají to, že:
-
Jsou eukaryotické. Eukaryotické buňky mají na svém povrchu cytoplazmatickou membránu a uvnitř cytoplazmu s dalšími organelami, přičemž složitější organely jsou taktéž obalené membránami. Důležitou součástí definice eukaryotické buňky je přítomnost buněčného jádra, v němž je uložena většina genetické informace buňky. Ano, to platí i pro buňky lidského těla, ovšem s několika výjimkami (zejména zralé erytrocyty jádro nemají).
-
Energii získávají z organických sloučenin. Z toho důvodu označujeme člověka jako chemoheterotrofní organizmus. To znamená, že naše buňky nejsou schopné fotosyntézy a ani nejsou schopné přeměnit anorganické sloučeniny na organické.
Jednoduché schéma stavby běžné eukaryotické buňky
Nejběžnější organely, se kterými se v buňkách lidského těla setkáváme, zahrnují tyto:
