Cévní zásobení srdce
Srdce je zásobeno větvemi dvou koronárních (věnčitých) tepen – arteria coronaria dextra a sinistra. Tyto tepny odstupují z aorty nad aortální chlopní (viz srdeční oddíly).
Pravá koronární tepna (arteria coronaria dextra - ACD) směřuje dolů po pravé straně srdce v blízkosti ouška pravé síně a pak se stáčí na spodní plochu srdce. Pravá věnčitá tepna zásobuje kyslíkem většinu pravé komory. U většiny lidí ve svém průběhu jedna z jejích drobných větví zásobuje SA uzel (viz převodní systém srdeční).
Levá koronární tepna (arteria coronaria sinistra) se krátce po svém odstupu z aorty dělí na dvě větve – ramus interventricularis anterior (RIA) probíhající po přední straně srdce až ke hrotu a ramus circumflexus (RC), který se stáčí doleva na zadní stranu srdce. Levá koronární tepna zásobuje většinu levé komory.
Nutno k tomu dodat, že stran koronárních tepen a jejich větví existují mezi lidmi poměrně velké individuální rozdíly. Žíly srdce nejsou pro běžnou medicínu zase tak zásadní. Většina z nich se sbíhá ve splav známý jako sinus coronarius, který ústí do pravé síně.
K čemu je dobré to znát?
Odpověď je zřejmá. Zúžení koronárních tepen, obvykle vlivem aterosklerózy, vede k manifestaci ischemické nemoci srdeční. Uzávěr koronární tepny (obvykle vznikem krevní sraženiny) pak může vést k infarktu myokardu. Na místu uzávěru závisí místo nekrózy a na něm příslušný EKG obraz infarktu. A naopak podle obrazu na EKG lze obvykle do značné míry určit, která koronární tepna je postižena. Například při uzávěru ACD se spíše objeví infarkt spodní stěny (viz příslušné EKG), zatímco při uzávěru RIA se objeví infarkt přední stěny (viz příslušné EKG).
Nervové zásobení srdce
Samotná činnost srdce jako pumpy je koordinována převodním systémem srdečním. Ten pravidelně vysílá elektrické signály, které vyvolávají kontrakce srdečních buněk. Tento systém je soběstačný, ale sám o sobě nedokáže reagovat na zevní podněty, pokud je potřeba měnit srdeční frekvenci a sílu kontrakcí.
Toto řízení je ovlivněno vegetativním nervovým systémem pomocí nervových vláken sympatiku a parasympatiku. Sympatikus zrychluje srdeční činnost a rozšiřuje koronární tepny, parasympatikus funguje opačně. Tyto procesy jsou nezávislé na lidské vůli. Detaily nepovažuji pro běžnou medicínu za příliš důležité. Směrem ze srdce vedou do CNS nervová vlákna senzitivní vedoucí zejména informace o případné bolesti.
