Dětská obrna je odlišné onemocnění od dětské mozkové obrny. Dětská obrna je infekční onemocnění, které se odborně označuje jako poliomyelitida a v dnešní době se v ČR již nevyskytuje. Celosvětově se s ním však můžeme stále setkat v zaostalých státech.
Příčiny: Poliomyelitida je infekční nemoc způsobená nákazou virem poliomyelitidy (poliovirus). Zdrojem viru jsou nemocní lidé a virus se šíří jejich stolici (tzv. fekálně-orální přenos), což j základem snadného šíření v kolektivech s nízkými hygienickými standardy.
Projevy: Promořenost populace bývala poměrně velká a u drtivé většiny dětí infekce probíhala velmi lehce a naprosto bezpříznakově. U asi 5-10% jedinců se objevily bolesti svalů, které rychle odezněly a pouze u méně než jednoho procenta postižených se objevila svalová slabost až ochrnutí. Tato slabost postihovala zejména příčně pruhované svalstvo krku, trupu, končetin a u některých jedinců již nedojde k úpravě - svalové snopce inervované postiženými nervy atrofují. Velmi závažný průběh spolu s ochrnutím bránice mohl vést ke smrti postiženého dítěte. Podstatou těchto vážnějších projevů dětské obrny bylo zánětlivé postižení míchy a mozkové tkáně.
Prevence: Díky očkování se v ČR a zbytku civilizované Evropy poliomyelitida ve 21. století již nevyskytuje. V ČR je očkování proti poliomyelitidě součástí povinného očkovacího programu.
Diagnostika: V podmínkách ČR je tato problematika v podstatě irelevantní, nicméně z hlediska celosvětového pohledu dodejme, že diagnózu lze určit na základě klinických příznaků, průkazu polioviru ve stolici nemocného a pozitivním sérologickým průkazem protilátek proti polioviru v jeho krvi. Pokud je postiženému odebrán vzorek mozkomíšního moku lumbální punkcí, pak v něm najdeme jen středně zvýšené množství bílých krvinek odpovídající virovým encefalitidám.
Léčba: Poliomyelitida je neléčitelná. V akutní fázi infekce může být u některých jedinců nutná umělá plicní ventilace k zajištění dýchání při obrně bránice a dalších dýchacích svalů. Po prodělání dětské obrny je nutná rehabilitace narušených svalových skupin, která má zajistit co nejlepší hybnost a co nejmenší reziduální postižení.
