Dutina nosní (cavitas nasi) je párový dutý prostor, který lze považovat za začátek dýchacích cest. Na povrch těla ústní na špičce nosu dvěma nosními dírkami a v zadní části přechází do horní části hltanu, která je též známá jako nosohltan (nasofarynx). Kostěné ohraničení dutiny nosní tvoří velice zjednodušeně dvě drobné kůstky v úrovni nosu a hlouběji pak kosti lebky.
Dutina nosní je podélně rozdělena přepážkou (septum naší) na dvě poloviny. Septum má kostěný základ, jinak je tvořeno chrupavkou a vazivem a na jeho povrchu je sliznice. Z laterálních stěn se do obou částí nosní dutiny vyklenují tři kostěné skořepy (conchae nasales), které jsou bohatě prokrvené. Do dutiny nosní vyúsťují otvory mezi skořepami vedlejší nosní dutiny.
Schéma - boční pohled na dutinu nosní, za ní je přítomen nosohltan, vidíme i tři skořepy a nervová vlákna čichové dráhy
Stěna dutiny nosní
Většina dutiny nosní je vystlána sliznicí s víceřadým řasinkovým epitelem, který místy obsahuje pohárkové buňky tvořící hlen. Pohárkové buňky ve své apikální části obsahují četné vezikuly s vytvořeným hlenem. Pod epitelem je slizniční vazivo a v něm jsou přítomny drobné žlázy, které taktéž produkují hlen. Sliznice je velice dobře prokrvena. Hlouběji pod sliznicí se pak nacházejí jednotlivé kosti ohraničující nosní dutinu.
Výjimkou je malá plocha čichové oblasti, kterou najdeme na malé ploše na stropě dutiny nosní a na části horní skořepy. Zde je epitel tvořen smyslovými čichovými buňkami a podpůrnými buňkami. Čichové buňky jsou v podstatě první neurony čichové nervové dráhy, které fungují jako chemoreceptory. Jejich axony pak vystupují směrem vzhůru skrze děrovanou čichovou kost na stropě dutiny nosní (lamina cribrosa), kde je přítomen bulbus olfactorius a v něm se nervová dráha přepojí na druhý neuron. Odtud již vychází nervová vlákna do mozku a ve svém průběhu vytváří dva párové čichové nervy (nervus olfactorius – I. hlavový nerv).
Schéma - detailnější pohled na strop dutiny nosní a čichový smysl
Funkce dutiny nosní
V dutině nosní je přijímán vdechovaný vzduch, je zvlhčován a ohříván. Vdechnuté nečistoty jsou řasinkami epitelu transportovány buď do přední části nosu, nebo ze zadní části dutiny nosní směrem do hltanu. Zcela specifickou funkcí dutiny nosní je zajištění čichového smyslu, který zároveň tvoří podstatnou část toho, co označujeme jako chuť.
Cévní zásobení
Stěny dutiny nosní jsou poměrně bohatě zásobeny krví větvemi arteria carotis externa a arteria carotis interna. Mezi cévami vznikají četné anastomózy, přičemž asi nejmohutnější z nich se vyskytuje v přední části septa a nazývá se locus Kiesselbachi.
Proč je to důležité?
-
Rýma znamená zánět dutiny nosní. Tyto záněty mohou být akutní i chronické a infekční i neinfekční (v takovém případě obvykle alergické). Akutní záněty se mohou komplikovat krvácením a sinusitidami, u chronickéých dochází k atrofii sliznice, nebo naopak k jejímu zmohutnění a tvorbě nosních polypů. Více najdete v textech o rýmě a o alergické rýmě.
-
Epistaxe (krvácení z nosu) je stav běžně řešený lékaři ORL. Příčin může být více od traumat, přes hypertenzi, až po efekt léků na ředění krve. Nějčastějším zdrojem epistaxe je výše zmíněný locus Kiesselbachi. Více informací najdete v příslušném textu.
-
Nosní polypy jsou prominující výrůstky zmohutnělé sliznice, které mohou zužovat nosní dutinu. Obvykle bývají důsledkem chronicky probíhajícího zánětu. Více informací najdete v příslušném textu.
-
Vybočená nosní přepážka může být vrozený, nebo získaný (často po traumatu) stav. Dochází ke zúžení jedné poloviny dutiny nosní s následnými komplikacemi. Více najdete v příslušném textu.
-
Stavy spojené s edémem sliznice dýchacích cest se mohou snadno komplikovat záněty vedlejších dutin nosních (sinusitidami). Jde o důsledek narušení komunikace mezi dutinou nosní a některou z vedlejších nosních dutin, což vede k hromadění sekretu a jeho následné infikaci. Více informací najdete v textu o sinusitidách.
-
Pokud některé onemocnění dutiny nosní postihne čichový epitel, objevuje se dočasná, nebo trvalá porucha čichu. Více informací najdete v textu věnovaném poruše čichu.
