Dvojbalonová enteroskopie je zajímavým a moderním způsobem, jak vyšetřit tenké střevo a kromě vlastní diagnostiky přitom dovoluje i zaléčení některých chorobných stavů.
Princip: Cílem vyšetření je tenké střevo. To je za jiných okolností prakticky nevyšetřitelné. Běžnými endoskopickými vyšetřeními si totiž dokážeme prohlédnout jen jícen s žaludkem a dvanáctníkem (při gastroskopii) a tlusté střevo (při kolonoskopii). Dvojbalonová enteroskopie se provádí klasickým hadicovým endoskopem, který má na sobě navlečenou speciální trubici. Endoskop i trubice má na svém konci balónek. Střídavým nafukováním a vyfukováním balónků a pohyby endoskopu a trubice se trávicí trubice řasí na trubici a to umožňuje přístroji dostat se velmi daleko do tenkého střeva. Lékař vidí vnitřek střeva „na vlastní oči“ na obrazovce díky kameře na konci přístroje a pracovním kanálem může do střeva zasunout kleště k odběru vzorků nebo různé jiné pracovní nástroje.
Příprava: Záleží na způsobu provedení enteroskopie. Pokud zavádíme hadičku ústy jako při gastroskopii, pak postačí být před vyšetřením nalačno, tj. cca 6 hodin před vyšetřením nejíst ani nepít. Pokud zavádíme hadičku přes konečník, pak je nutné klasické prázdnění jako před normální kolonoskopií.
Enteroskopie se obvykle provádí při krátké hospitalizaci. Při vlastním vyšetření je pacient položen na vyšetřovací stůl, poté jsou mu nitrožilně podány zklidňující léky (po kterých buď usne nebo si alespoň vyšetření nepamatuje) a zavedením hadice přístroje se zahájí vlastní vyšetření.
Využití: Jak již bylo zmíněno výše, je balónová enteroskopie vhodná k prohlédnutí jinak jen obtížně vyšetřitelného tenkého střeva. Vnitřek tenkého střeva může být vyšetřen prakticky jen pomocí endoskopické kapsle, její spolehlivost však není stoprocentní a kapsle sama o sobě nedokáže choroby tenkého střeva nijak zaléčit.
Chorobné stavy, u nichž má dvojbalonová enteroskopie význam, jsou zejména opakující se krvácení do trávicího traktu, jejichž zdroj předpokládáme v tenkém střevě. Typickým příkladem jsou krvácející ložiska rozšířených cév, které označujeme jako angiodysplazie. Tato a jiná ložiska lékař uvidí a může je okamžitě pomocí různých nástrojů zlikvidovat. Využít enteroskopii lze i u podezření na nádory tenkého střeva, z nichž může vyšetřující lékař odebrat vzorky.
Nevýhody: Vyšetření s sebou nese rizika a komplikace gastroskopie, nebo kolonoskopie (dle způsobu zavedení). Nejzávažnější komplikací je protržení střeva, zvláště stěna tenkého střeva je velmi slabá. U pacientů po enteroskopii byly kromě toho častěji pozorována záchvaty akutního zánětu slinivky břišní. Vyšetření je kromě toho náročné na čas, při provádění některých složitějších zákroků může vyšetření trvat i několik hodin. Je nutno zmínit i horší dostupnost tohoto vyšetření, rozhodně není k dispozici v každé nemocnici.
Výhody: Dvojbalonová enteroskopie je elegantní, ale méně dostupná a pro pacienta více zatěžující metoda, která umožňuje prohlédnout si vnitřek tenkého střeva a přímo zaléčit nejrůznější chorobné nálezy (zejména hledat a likvidovat zdroje krvácení).
Zdroje
https://www.ncbi.nlm.nih.gov
http://www.gastroenterologistpaloalto.com
