Entyvio patří mezi léky využívané zejména v gastroenterologii. Jeho účinnou složkou je sloučenina vedolizumab.
Princip: Vedolizumab spadá do problematiky biologické terapie. Jedná se o rekombinantní monoklonální protilátku proti integrinovému receptoru alfa4beta7. Díky zablokování tohoto receptoru se v trávicím traktu zhorší migrace bílých krvinek (přesněji lymfocytů) do místa zánětu. Výsledné utlumení zánětu je výhodné u autoimunitních nemocí postihujících trávicí trubici.
Využití: Entyvio lze využít u některých forem Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy. Lék se samozřejmě nepodává rutinně u každého pacienta se zmíněnými chorobami a je spíše určen lidem s vážnějším, či komplikovaným průběhem, u kterých má běžnější terapie nedostatečný efekt. Indikace a vlastní léčba patří do rukou specializovaných zdravotnických center.
Podávání: Entyvio se vyrábí v podobě prášku nebo lyofilizátu v lahvičce, který se naředí vodou na injekce do podoby roztoku. Tento roztok se pak aplikuje ve formě pomalé nitrožilní infuze. Dávka pro daného pacienta je přísně individuální (závisí na zdravotním stavu pacienta, hmotnosti, konkrétní indikaci podávání a dalších faktorech). Čistě obecně si jenom řekněme, že po vyšší úvodní dávce se frekvence podávání preparátu při dlouhodobé léčbě pohybuje okolo 4-8 týdnů dle efektu. Aplikace bez přesného doporučení lékaře je pochopitelně přísně zakázána.
Nevýhody: Entyvio působí relativně cíleně v trávicím traktu, a proto podle všeho způsobuje méně vážných nežádoucích účinků než jiné preparáty užívané v podobných indikacích. Při užívání byly popisovány trávicí obtíže, bolesti kloubů, bolesti hlavy a častější infekce horních cest dýchacích. Celkově byl u uživatelů pozorován jen lehký nárůst infekcí a prakticky mizivý nárůst ve srovnání s lidmi, kteří užívali placebo.
