Fibula (kost lýtková) je dlouhá méně mohutná kost, která pomáhá tvořit kostěný základ bérce. Je však v tomto méně důležitá než její mohutnější sousedka, kost holenní (tibia).
Stavba fibuly
Stavba fibuly se v zásadě neodlišuje od ostatních dlouhých kostí. Na proximálním konci najdeme hlavičku (caput), pod ní lehce zúžený krček (collum) a dále pokračuje dlouhé tělo kosti, které je zakončeno širším distálním koncem. Konec fibuly vytváří zevní kotník (maleollus lateralis).
V místě proximálního a distálního konce je fibula bočně napojena na kost holenní a v bérci je vůči ní umístěna laterálně. Existuje na to i anatomická mnemotechnická pomůcka – fibuLA je LAterálně.
Schéma - pravá fibula zepředu
Význam fibuly
Fibula pomáhá tvořit základ bérce, podílí se na stabilitě kotníku a upíná se na ni řada vazů a svalů. Hlavní podíl váhy těla nicméně nese sousední tibia.
Proč je to důležité?
-
Zlomeniny fibuly patří mezi časté typy zlomenin kostí dolní končetiny. Jen vzácně jsou nicméně izolované a většinou se vyskytují společně se zlomeninami tibie.
-
Kolem krčku fibuly se obtáčí nervus fibularis communis (následně se dělí na své větve) a v tomto místě může být relativně snadno poškozen při zlomeninách proximální fibuly.
Schéma - vztah nervus fibularis communis a krčku fibuly (červeně, žlutou jsem zrovna neměl :) )
