Hlezenní kloub patří mezi důležité větší klouby lidského těla a odborně se též označuje jako talokrurální kloub.
Stavba hlezenního kloubu
Hlezenní kloub je poměrně složitý a na jeho stavbě se účastní tři kosti. Jde o obě kosti bérce (tibia a fibula) a o talus, což je jedna z kostí nártu. Základem je kontakt kloubních ploch představovaných distálním koncem tibie a horní části talu (přesněji tzv. trochlea talu). Fibula se k nim přikládá z vnější strany. Mediální část tibie pak vytváří mediální kotník (maleollus medialis) a distální část fibuly vytváří laterální kotník (maleollus lateralis).
Kloubní pouzdro je zvenčí zpevněno řadou lokální vazivových ligament.
Hlezenní kloub na pravé dolní končetině, pohled zepředu (© www.anatomytool.org, upravil: dr. Jiří Štefánek)
Význam hlezenního kloubu
Hlezenní kloub pomáhá nést váhu lidského těla a umožňuje dva základní pohyby nohy (čímž je myšlena část dolní končetiny od hlezna níže). Tyto pohyby zahrnují dorsální a plantární flexi, což jsou pohyby umožňující postavení se na špičky (plantární flexe) a na paty (dorsální flexe).
Proč je to důležité?
-
V oblasti hlezenního kloubu jsou klinicky nejvýznamnější místní poranění. Poměrně častá je distorze hlezenního kloubu (podvrtnutý kotník), kdy dochází k poškození vazivového aparátu stabilizujícího kloub. Nejzávažnější formou poranění hlezenního kloubu jsou zlomeniny.
