Humulin N je lék, který patří do skupiny inzulinů. Účinnou látkou je synteticky vyráběný humánní inzulin izofan se středně rychlým působením a prodlouženým poločasem účinku.
Princip: Synteticky vyráběný humánní inzulin izofan má stejné chemické složení (tj. pořadí aminokyselin v molekule) jako inzulin produkovaný buňkami slinivky břišní. Tato forma inzulinu (izofanová) má nicméně ke své molekule přidaný protaminsulfát a zinek, díky čemuž se pomaleji uvolňuje, a proto má pomalejší a výrazně delší poločas účinku než běžný lidský inzulin.
Využití: Humulin N je určen k léčbě cukrovky k udržení normální hladiny krevního cukru a jako prevence hyperglykémie. Humulin N je v rámci pravidelné inzulinoterapie obvykle aplikován 1x denně (ráno nebo večer) a bývá často kombinován s krátce působícím inzulinem, který je aplikován před jídlem. Typicky u cukrovky 2. typu často najdeme kombinace inzulinu s perorálními antidiabetiky.
Podávání: Humulin N se vyrábí v podobě vodné suspenze, která se aplikuje injekčně podkožně (břicho, stehno, hýždě). Dávkování je dáno v mezinárodních jednotkách (IU – International Units) a konkrétní podávaná dávka je vždy přísně individuální.
Nevýhody: Hlavním nežádoucím účinkem inzulinů je příliš silný pokles krevního cukru, tj. hypoglykémie. Obvykle je důvodem nedostatečný přísun potravy, alkoholový exces, nebo nadměrná fyzická aktivita. Hypoglykémie může být velmi nebezpečná a velice zákeřná je při užití dlouze a velmi dlouze působícího inzulinu, nebo při kombinaci inzulinu s perorálními antidiabetiky. V takových případech se totiž může opakovat i po zdánlivém zlepšení stavu. Kromě toho se může na podávaný inzulin vytvořit alergická reakce a při dlouhodobé podkožní aplikaci může dojít k poškození tukové vrstvy v místech vpichů (inzulinová lipodystrofie).
