Hyperaldosteronismus je označení pro stav, kdy je v našem organizmu zvýšeně produkován hormon aldosteron. Aldosteron patří mezi tzv. mineralokortikoidy a je produkován v kůře nadledvin.
Tvorba aldosteronu je ovlivněna zejména produkcí enzymu známého jako renin, který produkují některé buňky ledvin (viz regulace tlaku v ledvinách). Zjednodušeně řečeno zvýšená produkce reninu nepřímo zvyšuje tvorbu aldosteronu.
(V malé míře je syntéza aldosteronu závislá i na funkci hypothalamu a hypofýzy. V hypofýze je tvořen adrenokortikotropní hormon (ACTH), který v nadledvině stimuluje zejména tvorbu glukokortikoidů, ale ve velmi malé míře i mineralokortikoidů včetně aldosteronu. Tato závislost nicméně není klinicky příliš významná.)
Příčiny:
Proč je produkce aldosteronu zvýšená? Důvodem je porucha buď přímo v nadledvinách, nebo v produkci reninu.
1. Primární hyperaldosteronismus – V tomto případě je porucha lokalizována přímo v jedné, nebo v obou nadledvinách, kde začnou buňky vytvářet velké množství aldosteronu. Dochází ke zmohutnění kůry nadledviny, které může mít charakter nezhoubného nádoru. Tuto situaci označujeme též jako Connův syndrom.
2. Sekundární hyperaldosteronismus – V tomto případě je porucha někde mimo nadledviny. Příčinou bývá obvykle zvýšená produkce reninu (např. u zúžení ledvinných tepen a u vzácných tumorů produkujících renin – reninomy).
(Pozn.: Poruchy hypofýzy a poruchy tvorby ACTH tvorbu aldosteronu dlouhodobě výrazně neovlivní, aldosteron skutečně závisí spíše na reninu než na ACTH.)
Projevy: Základním příznakem hyperaldosteronismu je vysoký tlak a jeho komplikace. Kromě toho aldosteron způsobuje zvýšené ztráty draslíku močí a to vede k nízké hladině draslíku v těle. Dotyčný člověk si poměrně dlouhou dobu nemusí na nic stěžovat, ale postupně se u něj mohou objevovat nespecifické příznaky, jako je únava, potíže se svaly (někdy svalová slabost, jindy svalové křeče), bolesti hlavy apod.
Diagnostika: Základem pro diagnózu je vysoký tlak, který nepříliš dobře reaguje na léky a v krevních odběrech zjištěný nízký draslík v krvi. Při podezření by měl dotyčného dovyšetřit endokrinolog. V krevních odběrech lze zjistit hladinu aldosteronu a hladinu reninu, což pomáhá odlišovat primární a sekundární hyperaldosteronismus (u sekundárního bývá renin zvýšen, u primárního bývá nízký). Tkáň nadledviny lze vyšetřit ultrazvukem. Případná další vyšetření závisí na těchto nálezech.
Léčba: Terapie závidí na přesné příčině. V případě, že jde o nezhoubný nádor jedné nadledviny, lze provést chirurgické odstranění nadledviny. V případě zmohutnění kůry obou nadledvin se chirurgické řešení neprovádí a nasazují se léky. Lékem volby je sloučenina spironolakton (např. lék Verospiron), která blokuje účinky aldosteronu, snižuje zpětné vstřebávání sodíku v ledvině a naopak brání ztrátám draslíku do moči. Tento lék lze využít i u sekundárního hyperaldosteronismu, ale v tomto případě je vhodné zkusit řešit i zvýšenou hladinu reninu, je-li to možné (např. odhalit a řešit zúženou ledvinnou tepnu).
Pozn.: Dodávám, že spironolakton je dosti účinný, ale u některých uživatelů-mužů způsobují zvětšení prsů a v takovém případě se nahrazuje sloučeninou eplerenon (např. stejnojmenný lék Eplerenon).
