Kardiomyopatie je označení pro skupinu onemocnění srdce, které nejsou způsobeny špatným okysličením (ischemií) srdečního svalu (na rozdíl od nemocí, jako je infarkt a angina pectoris), a které se projevují zejména srdečním selháváním.
Známe čtyři hlavní typy kardiomyopatií:
1. Hypertrofická kardiomyopatie – Příčina vzniku této nemoci není zcela jasná, ale předpokládá se významný podíl genetického předpokladu a rodinného výskytu. Dochází k abnormálnímu zmohutnění srdečního svalu (zvětšení srdce) a některé z takto zvětšených částí mohou začít tvořit překážku krvi protékající srdcem. Z toho důvodu je narušena funkce srdce jako pumpy, dochází k srdečnímu selhávání a nemocný je ve zvýšené míře ohrožen vznikem nebezpečných poruch rytmu včetně fibrilace komor. Detaily si přečtěte v příslušném textu
2. Dilatační kardiomyopatie – V tomto případě také dojde ke zvětšení srdce, ale nikoliv k zmohutnění jeho svaloviny. Ani zde není příčina přesně známá, uvažuje se však o vlivu některých virových infekcí, chronického alkoholizmu a genetického předpokladu. Více si opět přečtěte v článku na toto téma.
3. Restriktivní kardiomyopatie – Je velmi vzácná a běžně se s ní nesetkáváme. V tomto případě dochází k vazivovatění srdečního svalu ukládáním tuhého vaziva. Srdeční sval ztrácí pružnost a elasticitu a tím je narušena jeho pumpovací schopnost. Léčba se soustřeďuje na příznaky srdečního selhávání, prognóza nemoci nebývá příliš dobrá.
4. Arytmogenní dysplazie pravé komory – Toto je velice vzácná kardiomyopatie a budu jí věnovat pouze několik slov. Dochází u ní k nahrazování srdeční svaloviny pravé komory vazivem a tukovou tkání, nově vzniklá tkáň je velmi riziková pro vznik vážných poruch rytmu.
Pozn: Jako vzácný a zvláštní typ kardiomyopatie lze jmenovat tzv. Keshanskou nemoc, která vzniká v důsledku nedostatku selenu a infekce Coxsackie viry.
Projevy: Obecně řečeno se většina kardiomyopatií projevuje příznaky srdečního selhávání, jako je dušnost, nevýkonnost, snížená tolerance námahy, kolapsy s bezvědomím, otoky dolních končetin, voda na plicích apod. Celkově je zvýšeno i riziko vzniku poruch rytmu v nemocné srdeční svalovině. Mohou to být méně nebezpečné arytmie jako je fibrilace síní a flutter síní, ale i smrtelně nebezpečné poruchy rytmu jako například komorová tachykardie a fibrilace komor.
Diagnostika: Kromě anamnézy, fyzikálního vyšetření a EKG je pro diagnózu velmi důležité ECHO srdce, na kterém se většinou najdou známky typické pro danou kardiomyopatii. Velký vylučovací význam v diagnóze kardiomyopatií má vyšetření srdečních tepen – koronarografie. Důležité je, že na srdečních tepnách nenajdeme výrazný nález a to nám vyloučí ischemickou chorobu srdeční. Na vyšších pracovištích se někdy provádí i biopsie srdečního svalu, kdy lékaři svalovinu srdce nabodnou tenkou jehlou a získají drobný vzorek na vyšetření pod mikroskopem.
Léčba: Na ochranu srdeční svaloviny a prevenci závažných poruch rytmu se podávají léky, jako jsou ACE-Inhibitory a beta-blokátory, příznaky srdečního selhávání se léčí pomocí diuretik. Zejména hypertrofická kardiomyopatie se někdy léčí chirurgicky odstraněním části zvětšené srdeční svaloviny ke zlepšení průtoku krve. Jako prevence smrtících poruch rytmu se někdy implantuje tzv. ICD přístroj. To je malá krabička podobná kardiostimulátoru, která monitoruje srdeční rytmus a při výskytu nebezpečné poruchy rytmu vyšle do srdce elektrický výboj, který poruchu rytmu vyruší a nastolí normální rytmus.
Zdroje
https://www.heart.org
https://www.mayoclinic.org
