19. Nejčastější bolesti hlavy dle příčiny
Bolesti hlavy patří mezi velice časté obtíže, většinou je rozdělujeme na primární (bolest je hlavním problémem) a sekundární (bolest je pouze příznakem jiného onemocnění).
Závažné doprovodné příznaky: Bolest hlavy je nutno považovat za vážnou, pokud je doprovázena vysokou horečkou, zvracením, zatuhnutím šíje, nebo zmateností. S opatrností je nutno pohlížet i na bolest hlavy vzniklou při fyzické námaze.
Primární bolesti hlavy
Migréna – Migréna patří mezi běžné primární chronické bolesti hlavy. Je předcházena nespecifickými prodromálními příznaky a u některých lidí tzv. aurou (fosfény, výpadky zorného pole, poruchy citlivosti apod.). Bolest hlavy při migréně je silná, často je omezena na jednu polovinu hlavy. Obtíže jsou provázeny podrážděností, fotosenzitivitou a fonosenzitivitou, někdy dochází ke zvracení. Diagnostika je někdy obtížná a první ataka migrény je indikací k vyšetření neurologem. Základem terapie méně vážných forem migrény je klid na lůžku a NSA, silnější záchvaty vyžadují podávání léků ze skupiny triptanů. Efekt může mít i fyzioterapie a k prevenci silných záchvatů se někdy používají antiepileptika.
Tenzní bolest hlavy – Jde o nejčastější formu bolestí hlavy, je tupá, difuzní a často je spojena s únavou a ztuhlostí svalů kalvy a šíje. Ataka potíží je často vyvolána stresem. Základem terapie je odpočinek, NSA a případně myorelaxancia. Při výrazné přítomnosti anxiety lze vyzkoušet dlouhodobější terapii antidepresivy.
Sekundární bolesti hlavy
Úrazy – Bolest hlavy se objevuje u úrazů hlavy a krční páteře. Přítomno může být i zvracení a porucha vědomí. Zvláště nepříjemný je typ „whiplash injury“ krční páteře při rychlé akceleraci a následné deceleraci přu autonehodách u připoutaných jedinců. Při komoci mozkové je nutná hospitalizace a pozorování, u vážnějších komplikovaných úrazů může být nutná chirurgická terapie.
Systémová hypertenze – Systémová hypertenze může být spojena s nepříjemnou bolestí hlavy včetně pocitu návalů horka a pulzování v hlavě.
Nitrolební hypertenze – Nitrolební hypertenze bývá typicky spojena s bolestí hlavy a zvracením. Vyvolávajících příčin je celá řada, může jít o nitrolební krvácení a mozkové nádory.
Meningoencefalitidy – Záněty mozku a mozkových plen mohou způsobit řadu příznaků včetně bolestí hlavy. Často je přítomna vysoká horečka a zmatenost a pozitivita meningeálních příznaků.
Cévní mozkové příhody – Cévní mozkové příhody ischemické i hemoragické mohou být doprovázené bolestmi hlavy, ačkoliv se nejedná o jejich typický příznak. Klinickému stavu většinou dominuje zániková neurologická symptomatologie.
Akutní glaukom a jiné poruchy zraku – Glakukomový záchvat je kromě silné bolesti oka a zrakových poruch („halo“ fenomén) často doprovázen i bolestí hlavy. Nezapomínejme ovšem, že bolest hlavy se může objevit i u nekorigované myopie a hypermetropie.
Subarachnoidální krvácení – Zdrojem spontánního krvácení je obvykle ruptura aneurysmatu některé mozkové tepny. Prudká bolest hlavy vzniká při fyzické námaze (včetně koitu) a bývá provázena zvracením, nebo poruchou vědomí. Při podezření na tuto diagnózu je nutné urgentní neurologické vyšetření a CT mozku. Základem terapie je coiling nebo clipping aneurysmatu.
Cervikogenní bolesti hlavy – Jde o nejčastější formu sekundárních bolestí hlavy, které souvisí s krční páteří a její blokádou. Bolesti vznikají v týlní oblasti. Základem terapie je klid, NSA a rehabilitace krční páteře.
Postup
Je nutné postupovat individuálně, anamnesticky zjistit charakter a okolnosti vzniku bolesti a přítomnost doprovodných příznaků. Vždy by měl být změřen TK následovat by mělo fyzikální vyšetření včetně alespoň orientačního vyšetření neurologického s vyloučením příznaků meningeálního dráždění. V případě varovných okolností u akutní bolesti hlavy je nutné neodkladné vyšetření neurologem a použití některé ze zobrazovacích metod (obvykle CT vyšetření, případně MR). U některých nejasných stavů může být následně indikována lumbální punkce.
