39. GERD - dg. a th.
Pojem GERD označuje gastroezofageální refluxní nemoc, česky též refluxní nemoc jícnu. Jde o soubor příznaků souvisejících obvykle s gastroezofageálním refluxem, kdy se kyselé šťávy vrací do jícnu. Méně často jde o důsledek refluxu původem až z duodena, který sice nebývá kyselý, ale obsahuje agresivní žlučové kyseliny.
V této problematice je nutné odlišit tyto pojmy:
- Gastroezofageální reflux = návrat šťáv z žaludku do jícnu, objevuje se občas u každého a sám o sobě není patologický, ani nemusí způsobovat příznaky
- GERD = onemocnění vznikající v důsledku refluxu, viz výše
- Refluxní esofagitida = zánět jícnu vznikající v důsledku refluxu
- Pálení žáhy - pyróza = typický příznak GERD
A dále se budeme věnovat vlastní GERD:
Příčiny: Hlavní příčinou je zmíněný návrat šťáv z žaludku do jícnu. Jeho riziko zvyšují anatomicky dané inkompetence dolního jícnového svěrače (typicky hiátová hernie), vliv potravy (alkohol, kolové nápoje, káva), vliv kouření a pozice v horizontále (spánek).
Projevy: Základním projevem je pálení žáhy (pyróza), postupně se mohou objevit i příznaky komplikací refluxní nemoci (např. dysfagie a odynofagie). Extraezofageální projevy refluxu vznikají při dráždění dutiny ústní a dýchacích cest kyselým refluxátem. Jde například o chronický dráždivý kašel, zápach z úst a pocity hořkosti v ústech.
Komplikace: Mezi komplikace dlouho neléčené refluxní choroby může patřit vznik jícnového vředu, benigní stenózy jícnu a vznik Barrettova jícnu (intestinální metaplazie sliznice jícnu), který je rizikem pro rozvoj adenokarcinomu jícnu. Barrettův jícen je považován za prekancerózu a vyžaduje endoskopické sledování.
Diagnostika: Základem diagnostiky je esofagogastroskopie, která pomůže zhodnotit přítomnost refluxní esofagitidy (hodnocení dle Savary-Millera) a komplikací. Provést ji lze v podstatě každému symptomatickému pacientovi, rozhodně doporučitelné je to u lidí nad 50 let věku a u jedinců trpících kromě pyrózy dysfagií nebo odynofagií. Jako u mnoha dalších gastroenterologických stavů je nutné si uvědomit, že tíže příznaků nemusí odpovídat objektivnímu endoskopickému nálezu. Při nevýrazném endoskopickém nálezu je proto možno provést terapeutický test (podat PPI na omezenou dobu a hodnotit efekt). Atypické příznaky nereagující na léčbu mohou být vyšetřeny 24 hodinovou pH-metrií jícnu, ta však není tolik přístupná. V řadě případů může být člověk s GERD diagnostikován až po vyšetření plicním lékařem, ke kterému je pacient odeslán kvůli dráždivému kašli.
Terapie: Ve většině případů postačují režimová opatření v kombinaci s terapií PPI, kterou lze kombinovat s prokinetiky (např. Itoprid). V případě anatomické poruchy GE junkce lze zvážit operační zákrok s cílem její rekonstrukce, typickou indikací je nález objemné hiátové hernie (fundoplikace).
