43. DM - primozáchyt, symptomatologie, dg., dopor. postup
Diabetes mellitus je chronické onemocnění, které je spojeno s absolutním, nebo relativním nedostatkem inzulinu vedoucím k hyperglykémii. Primozáchyt diabetu může být náhodný u asymptomatického jedince, nebo provedený na základě cíleného vyšetření u jedince s rozvinutými příznaky.
Klasifikace
Prediabetes – Prediabetes je jakýsi „předstupeň“ diabetu a hovoříme o něm nejčastěji v souvislosti s diabetem 2. typu. Prediabetes je asymptomatický a jeho diagnózu stanovujeme na základě laboratorních hodnot.
a) Zvýšená glykemie nalačno (IFG) – hodnota glyk. nalačno 5.6-6.9 mmol/l
b) Porušená glukózová tolerance (IGT) – hodnota glyk. 7.8-11 mmol/l za 2 hod po oGTT
c) Kombinace obou předchozích – riziko rozvoje diabetu v dalších letech je až 12x zvýšené
Diabetes mellitus 1. typu – Jedná se o diabetes mellitus vyvolaný absolutním nedostatkem inzulinu. Podle nálezu protilátek jej rozlišujeme na autoimunitní (protilátky + proti dekarboxyláze kyseliny glutamové anti-GAD, proti buňkám ostrůvků ICA) a idiopatický (protilátky neg.). Pro diabetes mellitus 1. typu vznikající ve vyšším věku nad 30 let věku máme označení LADA (late-onset autoimmune diabes of adults).
Diabetes mellitus 2. typu – Jde o nejčastější formu diabetu. Jeho riziko roste s věkem a onemocnění primárně vzniká v důsledku zvýšené inzulinové rezistence rámci tzv. metabolického syndromu. Dochází ke zvýšení glykemie, chronicky se pak prosazuje vyčerpání Langerhansových ostrůvků pankreatu a jejich poškození glukotoxicitou s možným vznikem absolutního nedostatku inzulinu.
Ostatní specifické typy diabetu – Do této skupiny patří MODY, pankreatogenní diabetes, diabetes při endokrinopatiích (např. Cushingův syndrom), polékový diabetes (kortikosteroidy) a další. MODY (maturity onset diabetes of the young – monogenní diabetes) je skupinou diabetů, které jsou způsobeny geneticky podmíněnými poruchami tvorby, nebo sekrece inzulinu.
Gestační diabetes mellitus – Screening na jeho vznik se provádí gynekologem u všech těhotných žen s výjimkou žen již pro diabetes léčených. V prvním trimestru se provádí glykemie nalačno z žilní krve, pokud má žena opakovaně glykemii nad 5,1 mmol/l, je diagnóza potvrzena a žena je předána diabetologovi. U ostatních žen se pak mezi 23-27. týdnem provádí oGTT se 75 g glukózy. Za pozitivní průkaz diabetu se považuje glykemie nad 10 mmol/l v 60. minutě a-nebo nad 8,5 mmol/l ve 120. minutě. Po stanovení gestačního diabetu musí být žena co nejdříve odeslána ke sledování do diabetologické ambulance. Gestační diabetes mizí po šestinedělí, v opaném případě jej klasifikujeme jako diabetes mellitus 2. typu.
Klinické projevy
Rozvinuté onemocnění se klasicky projevuje polyurií a polydypsií. Celkově může být přítomná i slabost, únava a hubnutí. V řadě případů je prvním projevem až akutní stav (hyperglykemický hyperosmolární stav, ketoacidóza), nebo méně často až chronické komplikace (známky polyneuropatie, oční obtíže, selhávání ledvin, diabetická noha apod.). U neléčeného DM je častější sklon k recidivujícím infekcím, především urogenitálního systému, kůže a parodontu.
Diagnostika diabetu
Diagnóza diabetu stojí obvykle na určení glykemie z žilní krve, ideálně alespoň 2x. Diagnózu pak můžeme určit třemi způsoby:
1. symptomy + náhodná glykemie větší/rovna 11,1 mmol/l
2. glykemie nalačno větší/rovna 7 mmol/l
3. glykemie ve 120. min oGTT větší/rovna 11,1 mmol/l
Při symptomech + náhodně zjištěné glykemii nad 11,1 mmol/l máme diagnózu diabetu, nicméně se ještě doporučuje provést glykemii nalačno ze žilní krve.
Náhodná glykemie:
pod 5,6 mmol/l = normální
5,6-11,1 mmol/l = neurčitý nález, další došetření
nad 11,1 mmol/l = diabetes
Glykemie nalačno (alespoň 8 hod po příjmu potravy):
pod 5,6 mmol/l = normální
5,6-6,9 mmol/l = zvýšená lačná glykemie (IFG)
7,0 mmol/l a výše = diabete
oGTT za 120 min po užití 75 g glukózy:
pod 7,8 mmol/l = normální
7,8-11,0 mmol/l = narušená glukózová tolerance (IGT)
11,1 a více mmol/l = diabetes
C-peptid – Ideálně vyšetřit nalačno a po stimulaci jídlem. U pacienta s DM 2. typu bývá hodnota normální nebo zvýšená. U DM 1. typu může být zprvu normální, postupně klesá do téměř nulových hodnot.
