55. Odmítnutí péče pacientem
S touto problematikou se poměrně často setkáváme. V zásadě nejde v běžné situaci u dospělého člověka o velký problém. Důležité je to, že pacient má právo odmítnout zdravotní péči, což musí lékař akceptovat. Na druhou stranu má lékař právo (lépe řečeno povinnost) pacienta poučit o případných negativních důsledcích, případně mu nabídnout alternativy odmítnutého diagnostického nebo terapeutického postupu.
V případě odmítnutí péče pacientem je vhodné toto zapsat do dokumentace, ale ještě lepší je sepsat prohlášení o nesouhlasu s poskytnutím zdravotní péče (revers). Máme-li podezření, že pacientovo rozhodnutí může vážněji ohrozit jeho zdraví nebo život, je reverz v podstatě nutností.
Revers
1. musí mít písemnou formu
2. měl by přesně specifikovat zdravotní stav pacienta a formu odmítnuté péče
3. měl by obsahovat informace o opakovaném poučení pacienta a o výčtu případných komplikací včetně možnosti ohrožení zdraví a života
4. měl by obsahovat formulaci, že pacient je orientován a schopen informace adekvátně vyhodnotit
5. měl by obsahovat přesné datum a čas, podpis lékaře i pacienta a ideálně i podpis svědka
Pokud pacient nemá způsobilost k učinění právně závazného rozhodnutí, měl by za něj jednat jeho zákonný zástupce. V případě akutního rizika závažného ohrožení zdraví, nebo dokonce života nicméně nemusí být v takovém případě na názor zákonného zástupce brán zřetel.
Dodejme, že revers může pacient (nebo zákonný zástupce) kdykoliv odvolat.
Odmítnutí podpisu reversu pacientem
Pokud pacient odmítá jak doporučený léčebný postup, tak podpis reversu, je nutné udělat o tomto ve vlastním zájmu co nejdetailnější zápis v dokumentaci. Pokud je pacient jakkoliv verbálně agresivní, vhodné opět co nejdetailněji popsat. Kromě toho se použije dokument příslušného negativního reverzu, který podepíše pouze lékař a svědek (obvykle zdravotní sestra), připojí se datum a čas a dopíše se formulace: „Pacient i přes náležité poučení doporučený výkon odmítl a odmítl podepsat i negativní revers.“.
Dříve vyslovené přání
Specifickou problematikou je v tomto ohledu tzv. "Dříve vyslovené přání", které konkretizuje paragraf 36 (zákon č.372/2011 o zdravotních službách).
Pacient může podle tohoto paragrafu předem vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb v situaci, kdy nebude schopen adekvátně komunikovat. Typicky jde o vážně nemocné pacienty, kteří si v případě zhoršení stavu nepřejí intenzifikování terapie, zahajování resuscitace apod. Pokud nastane předvídatelná situace, k níž se přání vztahuje, měl by se poskytovatel zdravotních služeb vysloveným přáním řídit.
Náležitosti Dříve vysloveného přání:
1. Je učiněno na základě poučení pacienta jeho registrujícím lékařem VPL nebo jiným ošetřujícím lékařem.
2. Musí mít písemnou formu.
3. Podpis pacienta musí být úředně ověřen. Toto neplatí v případě, že dříve vyslovené přání je učiněno při přijetí do péče poskytovatelem, nebo později během hospitalizace a týká se služeb zajišťovaných tímto poskytovatelem. Takové přání se zapíše do dokumentace a podpis dotyčného nemusí být ověřen. Je však nutno mít na paměti, že tímto přáním je vázán pouze příslušný poskytovatel, na léčbu poskytnutou další osobou nemá přání vliv.
4. Nelze je uplatnit u nezletilých a u lidí nezpůsobilých k právním úkonům.
Hospitalizace bez souhlasu nemocného
Do této problematiky bych ho zahrnul v tom smyslu, že jde o poskytnutí péče bez ohledu na vůli pacienta a nemusí se týkat jenom hospitalizace. V těchto případech může být péče poskytnuta bez výslovného souhlasu a někdy dokonce proti vůli pacienta.
Za normálních okolností je k hospitalizace nutný souhlas dotyčného, nicméně v určitých případech lze provést hospitalizaci i bez souhlasu (či dokonce proti jeho vůli- týká se zejména psychiatrických oddělení).
1. Pacient je nesvéprávný. V takovém případě může být akutně hospitalizován a souhlas zákonného zástupce je zajištěn ex post.
2. Pacient není schopen pro celkový zdravotní stav podepsat souhlas a není schopen souhlasit slovně (intoxikace, poruchy vědomí).
3. Pacient vykazuje známky snížené příčetnosti a ohrožuje sebe nebo své okolí, nebo bez poskytnutí akutní péče u něj hrozí vážné poškození zdraví.
4. Pacientovi je soudně uloženo ochranné léčení (psychiatrické, protialkoholní, protidrogové, sexuologické). Jde o nemocného nebezpečného sobě, nebo svému okolí v souvislosti s psychiatrickým onemocněním včetně závislosti na návykových látkách.
Pozn.: Je-li pacient hospitalizován bez souhlasu a nepodaří-li se do 24 hodin jeho souhlas získat, pak je nutné zahájení detenčního řízení a oznámení této okolnosti na příslušný soud, který do 7 dnů provede přezkoumání hospitalizace bez souhlasu.
