Komplement je součást imunitního systému. Představuje tzv. nebuněčnou imunitu a je tvořen poměrně velkou skupinou proteinů. Tyto proteiny mají často podobu neaktivních enzymů, které jsou přítomny v séru a aktivují se při kontaktu s cizorodým antigenem. Některé složky komplementu se mohou vyskytovat vázané na povrchu buněčných membrán.
Složky komplementu a jejich aktivace
Existují desítky proteinů, které můžeme zařadit mezi komplement. Hlavní proteiny komplementu se značí písmenem „C“ a číslem 1-9 (tj. C1, C2, C3, C4 atd.). Průběh aktivace jednotlivých složek komplementů je dosti složitý proces a existují u něj tři hlavní cesty, jejichž popis ovšem pro základní pochopení nepovažuji za až tak podstatný.
Hlavní cesta aktivace komplementu vyžaduje navázání protilátek na cílový cizorodý antigen, což umožní postupnou aktivaci složek komplementu. Na konci všech cest vytváří aktivované složky komplementu tzv. „membránu atakující komplex“, který je schopen poškozovat membrány bakteriálních buněk. Celý proces je samozřejmě regulován, aby komplement nezpůsoboval nežádoucí poškození tkání.
Schéma - "klasická" cesta aktivace komplementu
Funkce komplementu
Komplement se primárně podílí na imunitních reakcích zaměřených proti bakteriím. Jeho složky dokážou opsonizovat (označovat) cizorodé mikroorganizmy. To umožní buňkám imunitního systému tyto cizorodé entity rozpoznat a fagocytovat je. Složky komplementu dokážou přímo poškozovat bakteriální buňky (viz „membránu atakující komplex“) a podporovat chemotaxi leukocytů do místa zánětu.
Komplement reaguje na cizorodé entity uniformně a nevytváří si antigenní paměť (tj. není schopen rozpoznat cizorodé antigeny, se kterými se již v minulosti setkal a na ně reagovat efektivněji).
Proč je to důležité?
-
Koncentrace složek komplementu je zjišťována při vyšetřování stavu imunity, nejběžněji jsou vyšetřovány koncentrace složek C3 a C4.
-
Poruchy komplementu ve smyslu snížení aktivity a množství jeho jednotlivých složek zvyšuje riziko vážných bakteriálních infekcí a bývá přítomno u některých systémových autoimunitních nemocí (např. systémový lupus).
-
Hereditární angioedém je porucha související s narušenou funkcí inhibitoru C1 komplementu. C1 komplement vykazuje zvýšenou aktivitu a důsledkem jsou opakující se otoky některých tkání. Více informací najdete v textu o angioedému.
-
Paroxysmální noční hemoglobinurie je vrozená porucha, u které jsou membrány červených krvinek málo odolné vůči účinku komplementu a to vede k jejich rozpadu. Více najdete v příslušném textu.
