Kost je specifická forma pojivové tkáně, která je díky vysokému podílu anorganických látek velmi pevná a tvrdá. V lidském těle se nachází přes 200 kostí nejrůznějších velikostí a tvarů, přičemž dohromady vytváří kostru.
Typy kostí
Kosti rozdělujeme na dlouhé a krátké (např. žebra), ploché (např. kosti mozkové části lebky), nepravidelné (např. obratle) a sezamské. Dlouhé kosti jsou typické pro končetiny (např. kost stehenní) a můžeme na nich rozlišit okrajové epifýzy, metafýzy a střední diafýzu. Sezamské kosti jsou takové kosti, které jsou vmezeřené ve šlaše svalu a nejsou v těsném spojení s žádnou jinou kostí. Největší sezamskou kostí je čéška (patella).
Schéma - vzhled dlouhé kosti, v tomto případě kosti stehenní (femur)
Význam kostí
Kosti tvoří oporu lidského těla, mechanicky chrání vnitřní orgány a umožňují pohyb, protože se na ně upínají šlachy svalů a vazy. Kostní tkáň slouží jako zásoba vápníku a fosfátů. Zcela výjimečnou funkci má červená kostní dřeň, ve které probíhá krvetvorba.
Stavba kostí
Na povrchu kosti je tenká vazivová vrstva označovaná jako periost (okostice). Je bohatá na cévy a nervy. Pod okosticí je kostní tkáň, jejíž struktura má dvě základní podoby – kompaktní (kompakta) a houbovitá (spongiózní). Kompakta se nachází spíše na povrchu kostí a spongióza v hlubších vrstvách. U dlouhých kostí v oblasti diafýz se v hloubce nachází bohatě prokrvená dutina a v ní je kostní dřeň. U mladého člověka dominuje tzv. červená kostní dřeň, kde probíhá krvetvorba. Během života je nahrazována žlutou kostní dření, která obsahuje tukovou tkáň.
-
Kompaktní kost je tvořena tzv. osteony, je pevná a tvrdá. Osteon je tvořen vícečetnými lamelami, bývá směrován v podélné ose kosti a v jeho středu probíhá Haversův kanálek, kterým prochází cévy a nervy. Osteony jsou mezi sebou příčně propojeny tzv. Volkmannovými kanálky.
-
Spongiózní kost je tvořena trámci (trabekuly), je méně tvrdá, ale je více metabolicky aktivní.
Schéma - stavba kompaktní i spongiózní kostní tkáně, kompakta je tvořena vícečetnými osteony
Nebuněčná kostní hmota má dvě složky – organickou a anorganickou. Organická složka je tvořena kolagenními vlákny a dalšími bílkovinami, anorganická složka je tvořena především hydroxyapatitem. Hydroxyapatit obsahuje ionty vápníku a fosfátu.
Buněčná část kostní hmoty zahrnuje osteoblasty a osteoklasty. Osteoblasty kost vytváří, osteoklasty ji odbourávají. Přesněji řečeno osteoblasty vytváření organickou část kosti, která postupně mineralizuje. Jak kostní hmota narůstá, osteoblasty začínají být „vězněny“ mezi lamelami kompakty a trabekulami spongiózy a mění se v méně aktivní osteocyty.
Proces tvorby i odbourávání kosti funguje na principu dynamické rovnováhy a kost je díky tomu neustále přestavována podle mechanických sil působících na organizmus.
Růst a vývoj kostí
Proč je to důležité?
-
Zlomenina kosti (fraktura) je narušení celistvosti určité kosti, které obvykle vzniká v důsledku působení větší zevní síly. Jako netraumatolog se frakturám na tomto webu příliš detailně nevěnuji, ale zpracoval jsem téma patologických fraktur, což jsou zlomeniny vzniklé v terénu kosti narušené nějakým patologickým procesem.
-
Intraoseální vstup je velice efektivní způsob zajištění vstupu do krevního oběhu dotyčného člověka. Spočívá v rychlém navrtání některé dlouhé kosti (často pažní nebo holenní kost) až do její bohatě prokrvené dřeňové dutiny. Intraoseálně pak mohou být aplikovány různé léky. Intraoseální přístup zajišťují zdravotníci záchranné služby v terénu, pokud není možné zajistit klasický žilní přístup.
-
Osteroporóza je velmi rozšířené metabolické onemocnění kostí, které vede ke ztrátě kostní hmoty. V zásadě jde o nepoměr tvorby a odbourávání kostní tkáně ve prospěch odbourávání, jehož incidence výrazně roste s věkem. Více najdete v příslušném textu.
-
Pagetova choroba kostí je metabolické onemocnění, při kterém dochází ke zvýšenému odbourávání i novotvorbě kostní hmoty, ale vznikající kostní hmota je nekvalitní, křehká a snadno se láme. Více informací najdete v příslušném textu.
-
Osteopetróza je vzácné onemocnění, které je způsobeno sníženou aktivitou osteoklastů, s následným zvýšením novotvorby kostní tkáně. To pak může poškozovat některé tkáně lokalizované v těsné blízkosti kostí a cévy a nervy procházející otvory a kanálky uvnitř kostí. Více najdete v příslušném textu.
-
Osteomalacie je onemocnění kostí, které obvykle vzniká při nedostatku vitaminu D u dospělého člověka. Důsledkem je porucha mineralizace kostní hmoty a její abnormální měkkost. Více najdete v příslušném textu.
-
Osteomyelitida je označení pro zánět kosti. Osteomyelitidy bývají způsobeny bakteriemi a jde o potenciálně velmi závažná onemocnění. Bakteriální toxiny se z dobře prokrvených kostí velmi dobře vstřebávají do krevního řečiště a na druhou stranu má řada antibiotik problém s průnikem do kostní tkáně.
-
Mnohočetný myelom je hematologické nádorové onemocnění, které typicky postihuje některé kosti (žebra, kosti páteře, kosti lebky apod.). Více najdete v příslušném textu.
-
Kostní metastázy představují speciální problematiku generalizovaných nádorových procesů. Do kostí může metastazovat celá řad maligních tumorů, metastázy určitých tumorů se chovají osteoblasticky, jiné osteoklasticky. Základními projevy jsou bolest a vznik patologických fraktur. Více najdete v textu o metastázách.
-
Kostní tkáň je postižena demineralizací u některých hormonálních poruch a selhávání funkce ledvin. Typickým příkladem je hyperparatyreóza a renální osteodystrofie.