Kraniofaryngeom je nezhoubný nádor mozku, který vyrůstá v oblasti tzv. tureckého sedla na spodině mozku, kde se nachází podvěsek mozkový (hypofýza).
Příčiny: Nádor roste ze zárodečné tkáně, ze které za normálních okolností vzniká přední část podvěsku mozkového. Proč k tomu u některých lidí dojde, není jasné. Vzniku kraniofaryngeomu proto neumíme ani předcházet.
Schéma - boční řez mozkem s hypofýzou
Projevy: Nádor je sic nezhoubný, ale podobně jako ostatní nezhoubné mozkové nádory tropí problémy svým růstem a útlakem okolních tkání. V anatomické blízkosti tureckého sedla se kříží zrakové nervy a tato křížící se nervová vlákna jsou nádorem utlačována za vzniku velmi specifické poruchy zraku s výpadky zevního zorného pole na obou očích. Neléčený kraniofaryngeom může způsobit i úplnou slepotu. Kromě obtíží se zrakem se mohou objevit i příznaky, jako jsou bolesti hlavy, motání hlavy, slabost, přírůstek na váze, diabetes insipidus (nadměrné močení a s tím související silná žízeň) a jiné hormonální poruchy, které jsou způsobené poruchou hormonálně aktivní hypofýzy a hypotalamu (oblast mozku nad hypofýzou).
Pozn.: Nádor má i zhoubnou agresivně rostoucí formu, která je nicméně velice vzácná.
Diagnostika: Pacient s klinickými obtížemi je obvykle vyšetřen očním lékařem a neurologem. Nádor je objeven pomocí zobrazovací metody, jako je CT vyšetření nebo magnetická rezonance mozku. Kromě charakteristického místa růstu je nádor typický četnými usazeninami vápníku (tzv. kalcifikace) a cystami. Definitivní diagnóza je stanovena pouze v případě histologického vyšetření nádoru po jeho chirurgickém odstranění.
Léčba: Existují dvě základní možnosti léčby – ozáření a neurochirurgický zákrok, které se mohou kombinovat. Relativně špatná přístupnost nádoru nicméně znamená, že relativně často není tkáň nádoru odstraněna celá a to vede k možnosti recidiv již zdánlivě vyléčeného kraniofaryngeomu.
Zdroje
https://pituitary.org
https://www.mayoclinic.org
