Vyšetření krevního obrazu je denním chlebem lékařů na většině oddělení i v ambulancích, speciální význam má především pro hematology. Z krevního obrazu můžeme zjistit celou řadu informací, a proto je nutné o tomto vyšetření něco vědět.
Provedení odběru
Krevní obraz se vyšetřuje v hematologické laboratoři a vyšetření vyžaduje vzorek žilní krve.
Hodnoty
Hned v úvodu bych si pro přehlednost dovolil zveřejnit tabulku se základními parametry, kterou jsem zpracoval. Pod ní najdete bližší informace o jednotlivých hodnotách. Je nutné dodat, že hodnoty se na různých pracovištích liší podle jednotlivých laboratoří.
1. Počet červených krvinek (Ery) – Normální hodnota pro dospělé je cca 3,8-5,8 x 1012 na litr, hodnoty jsou vyšší u mužů než u žen.
- Význam: Počet červených krvinek pro nás není až tolik podstatný, obvykle koreluje s množstvím hemoglobinu, který je pro nás důležitější (viz níže). Ve speciálních textech si můžete přečíst o nedostatku a nadbytku červených krvinek.
2. Počet retikulocytů (Ret) – Jejich počet se udává v procentech a u dospělých je normální mezi 0,5-2%. V rutinně prováděném krevním obraze tato hodnota obvykle nebývá a o její doplnění je nutné požádat.
- Význam: Retikulocyty jsou nezralé červené krvinky. Jejich zvýšený počet (retikulocytóza) znamená, že kostní dřeň ve zvýšené míře vyrábí červené krvinky. Tento stav se objevuje např. při nahrazování nadměrných ztrát krvinek (po krvácení, při dlouhodobější hemolýze) a-nebo po dodání chybějícího vitaminu B12.
3. Hemoglobin (Hb) – Normální hodnota u dospělých je cca 120-175 gramů na litr (g/l), u mužů jsou hodnoty opět vyšší než u žen.
- Význam: Nízké množství hemoglobinu znamená chudokrevnost (anemie), vysoké množství hemoglobinu je zase typicky spojeno se zvýšením počtu červených krvinek.
4. Hematokrit (Hct) – Hematokrit znamená objem červených krvinek dělený objemem krve. Normální hodnoty se obecně pohybují mezi 0,35-0,49 (35-49%), přičemž vyšší hodnoty bývají u mužů.
- Význam: Zvýšený hematokrit znamená buď zvýšení počtu červených krvinek, nebo spíše častěji ztrátu krevní tekutiny (typicky dehydratace). Nízký hematokrit je většinou přítomen při anemii.
5. Střední objem červených krvinek (MCV) – Normální hodnota pro dospělé se pohybuje přibližně mezi 82-98 femtolitry (fl).
- Význam: Zjištění středního objemu má největší význam pro rozdělení anemií. Malá červená krvinka se typicky objevuje u chudokrevnosti z nedostatku železa, zatímco chudokrevnost s velkými červenými krvinkami (makrocytóza) je typická pro nedostatek vitaminu B12, nedostatek folátu a poruchy kostní dřeně.
6. Počet krevních destiček – Normální počet u dospělých je cca 150-400 x 109 na litr.
- Význam: O stavech spojených s nedostatkem (trombocytopenie) a nadbytkem krevních destiček (trombocytóza) najdete ve zmíněných textech.
7. Celkový počet bílých krvinek (Leu) – Normální hodnota pro dospělé je mezi 4-10x109 na litr.
- Význam: Existuje celá řada stavů, které souvisí se sníženým a zvýšeným počtem bílých krvinek. Informace o nich najdete v příslušných textech.
8. Počet jednotlivých podtypů bílých krvinek – Zajímají nás počty neutrofilů, lymfocytů, bazofilů (basofilů) a eozinofilů. Hodnoty můžeme mít v absolutních číslech, nebo v relativním počtu (procentuálně). Dodejme, že neutrofily, bazofily a eozinofily se dohromady označují jako granulocyty. Běžné hodnoty pro dospělé jsou:
- Neutrofily – cca 40-75%
- Lymfocyty – cca 20-45%
- Bazofily – cca 0-1%
- Eozinofily – cca 0-3%
- Monocyty – cca 2-12%
- Význam: Zvýšení počtu neutrofilních bílých krvinek je typické pro běžné infekční procesy, zvýšení lymfocytů je časté u některých virových infekcí (např. infekční mononukleóza a cytomegalovirové infekce). Zapomenout nesmíme ani zvýšení počtu nezralých neutrofilů a lymfocytů u nádorových onemocnění krve, jako jsou například různé formy leukémií. Zvýšení eozinofilů (eozinofilie) je typické pro alergické reakce, pro parazitární onemocnění a u vzácného onemocnění známého jako hypereozinofilní syndrom. Snížení počtu neutrofilů a lymfocytů můžeme najít například u infekčních stavů, při chemoterapii a při jiných příčinách narušení funkce kostní dřeně. Zcela speciální formou nedostatku neutrofilů je tzv. febrilní neutropenie.
9. Další hodnoty – Existuje více vyšetřovaných hodnot, které však pro běžnou medicínu nemají až tak veliký význam. Patří mezi ně RDW (variabilita velikosti červených krvinek) MCH (průměrná hmotnost hemoglobinu v červených krvinkách), MCHC (střední koncentrace hemoglobinu v červených krvinkách).
Pojmy
- Pancytopenie – nedostatek bílých krvinek, červených krvinek i krevních destiček
- Anemie – snížený počet červených krvinek – nízký hemoglobin
- Polycytemie (polyglobulie) – zvýšený počet červených krvinek – zvýšené množství hemoglobinu
- Leukopenie – nižší počet všech bílých krvinek
- Neutropenie – snížený počet neutrofilů
- Lymfocytopenie – snížený počet lymfocytů
- Granulocytopenie - snížený počet tzv. granulocytů (neutrofily + bazofily + eozinofily)
- Leukocytóza – zvýšený počet celkového počtu bílých krvinek
- Neutrofilie – zvýšení počtu neutrofilů
- Lymfocytóza – zvýšení počtu lymfocytů
- Granulocytóza – zvýšení počtu tzv. granulocytů (neutrofily + bazofily + eozinofily)
- Eozinofilie – zvýšení počtu eozinofilů
- Trombocytopenie – nedostatek krevních destiček
- Trombocytóza – zvýšený počet krevních destiček
