Ač je tento text označen jako krvácení do mozku, přesněji bychom měli mluvit o krvácení do hlavy. Ne všechna krvácení totiž musí postihovat přímo mozkovou tkáň, což však neznamená, že by byla méně nebezpečná. Než si povíme o jednotlivých typech krvácení, je vhodné vědět některé základní informace o mozku, jeho obalech a krevním zásobení.

Mozek je životně důležitý orgán, který se nachází v kostěné dutině lební. Cévní zásobení mozku zajišťují celkem čtyři tepny, které do mozku probíhají krkem – dvě velké vnitřní krkavice a dvě tenké vertebrální tepny. Kolem mozku se nachází tři mozkové obaly (mozkové pleny), které chrání mozek a pomáhají s jeho výživou. Směrem dovnitř je to dura mater (tvrdá plena), pod ní je arachnoidea (pavučnice) a nejvíce hluboko je pia mater (měkká plena).

Mozkové pleny - schéma
 

 

Typy krvácení

1. Subdurální krvácení - Toto je poměrně častý typ krvácení, ke kterému dochází mezi tvrdou plenu a pavučnici. Krvácení je většinou žilní a vede ke vzniku subdurálního hematomu (ohraničené ložisko krve). Alespoň drobný subdurální hematom doprovází většinu úrazů hlavy, obvykle nemá příznaky a brzy se vstřebá. Větší subdurální hematomy nicméně mohou přetrvávat a způsobit řadu příznaků (demence, poruchy paměti, poruchy vědomí) třeba až měsíce po úrazu. I zdánlivě stabilizovaný rozměrnější subdurální hematom se může náhle začít zvětšovat, pokud do něj z okolních cév opět začne téci krev a v takovém případě je nemocný ve velkém riziku úmrtí kvůli vzniku nitrolebního přetlaku.

 

2. Epidurální krvácení – Toto je extrémně nebezpečné krvácení mezi duru mater a kost lebky. Většinou se objeví po úrazu, kdy je úder do hlavy veden směrem na spánek. Krvácení je tepenné a prakticky nikdy se samo nezastaví. Pokud není diagnóza včas stanovena, je postižený ohrožen na životě rychlým rozvojem těžkého nitrolebního přetlaku.

 

3. Subarachnoidální krvácení – Tento stav znamená, že se krev dostane mezi pavučnici a měkkou plenu mozkovou. Obvykle jde o důsledek prasknutí některé z menších tepen mozku, zdrojem bývají rozšířené úseky těchto tepen (tzv. aneurysmata). Aneurysmata mozkových tepen jsou poměrně často vrozená, k jejich prasknutí může přispívat dlouhodobě neléčený vysoký krevní tlak. Těžké formy subarachnoidálního krvácení způsobují prudkou bolest hlavy a jsou smrtelné.

 

4. Krvácení do mozkové tkáně – Odborně v tomto případě mluvíme jako o tzv. intracerebrálním krvácení, tj. krvácení do mozku v užším slova smyslu. Stav můžeme označit i jako krvácivou mozkovou mrtvici. Zdrojem bývají krevní cévy přímo v mozkové tkáni a jejich prasknutí obvykle souvisí s vysokým krevním tlakem. Tato forma krvácení do mozku může ovšem zkomplikovat i původně ischemickou mozkovou mrtvici, kdy do ischemického ložiska (ložisko bez kyslíku a živin) nateče krev z některé sousední tepny.

Schéma krvácení do mozkové tkáně
 

Diagnostika: U člověka, kde máme podezření na krvácení do hlavy (bolesti hlavy, neurologické symptomy, informace o nedávném úrazu hlavy) bychom měli co nejrychleji zajistit vyšetření neurologem a provedení CT vyšetření mozku. Samozřejmě je možná i magnetická rezonance mozku, ale CT vyšetření je přeci jen mnohem dostupnější. Tyto zobrazovací metody poměrně kvalitně zobrazí přítomnost krve a určí, o který z typů krvácení jde. V případě, že máme podezření na prasklé aneurysma mozkové tepny, lze provést angiografii mozkových tepen ke zjištění jeho přesného umístění. Při obavách z možného rozvoje nitrolební hypertenze je vhodné zajištění monitorace nitrolebního tlaku.

 

Léčba: U rozvíjejícího se krvácení je především nutné zabránit vzniku nitrolebního přetlaku. Hlava postiženého se obvykle zvedá do polohy 30° nad podložku a podávají se léky proti otoku mozkové tkáně (například mannitol, nebo některé kortikoidy). Probíhající krvácení se většinou řeší neurochirurgickým zákrokem, pokud je to ovšem u konkrétního pacienta možné. Speciální problematikou je krvácení z aneurysmat mozkových tepen, které se mohou uzavřít nejen neurochirurgickým zákrokem, ale i „zevnitř“ pomocí metod intervenčních radiologů, či cévních lékařů. Konkrétnější informace najdete v příslušných textech.


Zdroje
https://www.webmd.com
https://mayfieldclinic.com

 


Pomohl vám můj web? Zvažte prosím jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  zdroje: základní zdroje textů