Kůže je považována za zcela samostatný orgán lidského těla a jde o orgán bezkonkurenčně největší. Dosahuje totiž plochy cca 1,7 m2.

 

Struktura kůže

Kůže je různě silná. Velice tenká je například na očních víčkách, naopak velmi silná je na ploskách dolních končetin.

  • Pokožka - Na povrchu kůže je pokožka (epidermis). Na jejím povrchu je rohovějící vrstevnatý dlaždicový epitel. Hlubší vrstva tohoto epitelu není zrohovatělá (stratum germinativum), ale vrchní část zrohovatělá je (stratum corneum). Ve skutečnosti je těch vrstev více, ale takto pro pochopení to stačí. Pod pokožkou je bazální membrána a pod ní je škára.

  • Škára - Pod pokožkou je přítomna vazivová vrstva známá jako škára (dermis, corium). Je tvořena především kolagenem a elastinem.

Pod těmito vrstvami kůže je přítomno podkožní vazivo a tuková tkáň a pod nimi jsou již přítomny hlubší tkáně (svaly, kosti).

Existují i odvozené specializované kožní tkáně, jako jsou vlasy, chlupy, kožní žlázy a nehty. Také jim říkáme kožní adnexa a je jim věnován zvláštní text.

 

Buňky kůže

  • Keratinocyty jsou nejčastější buňky pokožky. Jsou tvořeny v hlubší zárodečné vrstvě a postupně se posouvají směrem k povrchu kůže. Uvnitř buněk se navyšuje množství keratinu, keratinocyty postupně odumírají a tím dávají vznik odolné povrchové zrohovatělé vrstvě (proces keratinizace).
  • Melanocyty se nachází v hlubší vrstvě epidermis, ale mají delší výběžky směřující povrchově. Koncentrace melanocytů je rozdílná, nejvíce jich najdeme na místech, která bývají v kontaktu se slunečním zářením. Melanocyty vytváří melanin, který svými výběžky transportují do keratinocytů v povrchovějších částech pokožky. Melanin dává kůži tmavé zabarvení a má ochranný vliv před škodlivými účinky UV zářením.
  • Merkelovy buňky fungují jako jednoduché mechanoreceptory a jsou v těsném kontaktu s volnými nervovými zakončeními.

 

Schéma - základní vzhled a buňky epidermis

 

Receptory kůže

V kůži a v podkoží najdeme řadu receptorů, které přinášejí informace z okolí organizmu. Ve spodní části kůže označované jako škára (corium, dermis) najdeme Krauseho, Meissnerova a Ruffiniho tělíska. V podkoží jsou přítomna Vater-Paciniho tělíska.

  • Krauseho tělíska – Krauseho tělíska jsou termoreceptory, která reagují na chlad. Jde o nervová zakončení oválného tvaru krytá pojivovou kapsulou.

  • Meissnerova tělíska – Meissnerova tělíska jsou mechanoreceptory lokalizované ve škáře. Jde o myelinizované nervové zakončení kryté Schwannovou buňkou. Přijímají informace o jemných taktilních podnětech a vibracích a hodně jich najdeme například na bříšcích prstů horních končetin.

  • Ruffiniho tělíska – Ruffiniho tělíska jsou mechano- a termoreceptory. Jde o nervová zakončení v dermis, která jsou citlivá na vyšší teplotu a na působení déletrvajícího tlaku.

  • Vater-Paciniho tělíska – Vater-Pacciniho tělíska jsou uložena až v podkoží a fungují jako mechanoreceptory reagující na tlak a vibrace. Mají oproti ostatním receptorům složitější strukturu, jde o nervová zakončení okolo kterých je velké množství koncentrických lamel pojivové tkáně.

Schéma - kůže a některé její útvary (jde pouze o hrubé schéma, např. Vater-Paciniho tělíska jsou ve skutečnosti uložena hlouběji)

 

Funkce kůže

Kůže je pro organizmus zcela zásadní orgán. Má ochrannou funkci před zevními fyzikálními faktory, účastní se termoregulace a ovlivňuje vodní hospodářství organizmu. Kůže je jen málo propustná pro většinu chemických látek, relativně lépe propouští látky rozpustné v tucích. V kůži částečně probíhá tvorba vitaminu D.

 

Proč je to důležité?

 


Pomohl vám můj web? Zvažte prosím jeho pravidelnou, nebo jednorázovou finanční podporu.
 

  autor: MUDr. Jiří Štefánek
  zdroje: základní zdroje textů