Lamivudin je lék, který se dříve velmi často užíval v hepatologii. Jeho účinnou složkou je stejnojmenná sloučenina lamivudin.
Princip: Lamivudin se po vstřebání do organizmu dostává do buněk a přeměňuje se v nich na lamivudin-trifosfát. Tato látka dokáže blokovat virový enzym známý jako reverzní transkriptázu. Díky tomu dochází k tlumení nitrobuněčného množení některých virů, například viru HIV a viru hepatitidy B.
Využití: Lamivudin se využíval v léčbě některých forem chronické žloutenky typu B, v dnešní době je však již vytlačen novějšími léky a běžně se nepoužívá. Kromě toho se v kombinaci s jinými preparáty využívá k léčbě HIV infekce.
Podávání: Lamivudin se vyrábí v podobě tablet o síle 100-300 miligramů. U chronické hepatitidy B se podávalo 100 miligramů 1x denně, u HIV infekce se podává 150 miligramů 2x denně (či 300 mg 1x denně). Podávání léku bez přímého doporučení odborníka je přísně zakázáno.
Nevýhody: Lamivudin může při pravidelném podávání způsobit různé trávicí obtíže, únavu, bolesti hlavy a nechutenství. Problémem je i častý vznik rezistence na lamivudin, kdy virus přestane být po delší době k léku citlivý.
