Mastocytóza je relativně vzácné, záhadné a nepříjemné onemocnění, které se objevuje u dospělých lidí i u dětí.
Příčiny: Příčina vzniku nemoci není jasná. U postižených dochází ke zvýšení počtu a aktivity žírných buněk (označované také jako mastocyty nebo heparinocyty). Žírné buňky umí vylučovat sloučeniny jako je heparin a histamin, mají své místo v imunitním systému a jsou zodpovědné za průběh zánětlivých reakcí včetně těch alergických.
Projevy: Mastocytóza má více forem podle toho, ve kterých tkáních se žírné buňky hromadí. Poměrně častá je kožní forma, kdy shluky mastocytů v kůži způsobují vznik nepříjemně svědivé skvrnité kožní vyrážky. Při postižení více tkání a orgánů vzniká systémová mastocytóza, která je spojena s bolestmi kloubů a kostí, epizodami nízkého tlaku, epizodami zarudnutí obličeje, s bolestmi hlavy a celkovou únavou. Mastocytóza zvyšuje tendenci postiženého k těžšímu průběhu alergických reakcí včetně vzniku astmatu a anafylaktického šoku. Histamin vylučovaný mastocyty může dráždit trávicí trakt, zvyšuje produkci kyseliny v žaludku s vyšším rizikem vzniku žaludečních a dvanáctníkových vředů a průjmů.
Diagnostika: V krvi nemocných lze najít zvýšenou koncentraci histaminu. Vždy je velmi cenné získání vzorku postižené tkáně (např. kůže) na histologické vyšetření pod mikroskopem, při němž najdeme shluky mastocytů a tím diagnózu potvrdíme.
Léčba: Poměrně dobrý efekt mají léky ze skupiny antihistaminik, které tlumí svědění a další nepříjemné projevy. Postižení trávicího traktu může být řešitelné užíváním blokátorů protonové pumpy. Těžké případy si mohou vyžádat terapii kortikoidy, ta by však pokud možno neměla být dlouhodobá.
Zdroje
https://www.mayoclinic.org
https://rarediseases.info.nih.gov